28 C 83/2021-56 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 11. 2. 2021 domáhal na žalovaném zaplacení částky 12 274 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnil tím, že žalovaný uzavřel dne 13. 9. 2019 úvěrovou smlouvu. Na základě této smlouvy se žalobce zavázal žalovanému poskytnout úvěr ve výši 8 000 Kč a žalovaný se zavázal na úvěr splatit celkem 13 583 Kč ve 24 měsíčních splátkách, první splátka po 896 Kč, 7 splátek po 825 Kč, 15 splátek po 433 Kč, poslední splátka 417 Kč, které zahrnovaly jak splátku jistiny úvěru, tak pojištění, poplatky a úroky. Úvěr byl úročen v sazbě 49,20 % ročně od 13. 10. 2019. Žalovaný celkem na poskytnutý úvěr uhradil částku 3 407 Kč. Žalovaný na svůj dluh nehradil řádně a včas, v důsledku čehož žalobce ke dni 8. 6. 2020 úvěr zesplatnil a požadoval úhradu celé dlužné částky. Žalovaný ani přes výzvy žalobce neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] [variabilní symbol] bylo prokázáno, že účastníci uzavřeli předmětnou smlouvu dne 13. 9. 2019. Na základě této smlouvy žalobce poskytl žalovanému úvěr k předmětu financování ve výši 8 000 Kč na účet žalovaného č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal úvěr splácet 24 měsíčními splátkami, první 896 Kč, 7 splátek po 825 Kč, 15 splátek po 433 Kč a poslední 417 Kč (první splátkou splatnou dne 13. 10. 2019) vždy do 13. dne v kalendářním měsíci na účet žalobce. Roční úroková sazba činila 49,20 %. Pro případ prodlení žalovaného s úhradou splátek byl žalobce oprávněn účtovat účelně vynaložené náklady spojené s upomínkou, smluvní pokutu ve výši 500 Kč, jednorázovou smluvní pokutu ve výši 10 % z nesplacené jistiny a zákonný úrok z prodlení. 4. Úvěrovými podmínkami společnosti [právnická osoba] (dále jen„ úvěrové podmínky“), které byly součástí úvěrové smlouvy, bylo prokázáno, že v případě, kdy se žalovaný dostane do prodlení se splacením alespoň dvou splátek nebo do prodlení s placením jedné splátky po dobu delší než tři měsíce, měl žalobce právo na odstoupení od smlouvy a uhrazení úroku dohodnutého ve smlouvě pro případ řádného splacení úvěru i v případě zesplatnění úvěru, a to až do doby úplného vrácení úvěru. 5. Poslední výzvou před zahájením vymáhání celého úvěru ze dne 20. 4. 2020 a výzvou ke splacení celé půjčky ze dne 8. 6. 2020 bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě celé dlužné částky, sestávající se z nesplacené jistiny, úroků, smluvní pokuty, dlužných splátek a nákladů. 6. Předžalobní výzvou k plnění ze dne 4. 12. 2020 včetně Podacího archu bylo prokázáno, že žalobce vyzval žalovaného k úhradě dluhu. 7. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný uzavřel s žalobcem smlouvu o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobce poskytl žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal poskytnutý úvěr splácet formou 24 měsíčních splátek, první 896 Kč, 7 splátek po 825 Kč, 15 splátek po 433 Kč a poslední 417 Kč. Žalovaný nehradil splátky řádně a včas, v důsledku čehož žalobce od úvěrové smlouvy odstoupil a požadoval po žalovaném úhradu celé dlužné částky včetně příslušenství. 8. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 9. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“) kdy se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi účastníky byla řádně uzavřena smlouva o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytl žalobce žalovanému úvěr ve výši 8 000 Kč. Žalovaný se zavázal tento úvěr splácet, avšak své povinnosti vyplývající ze smlouvy řádně neplnil. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobce, tudíž se dostal dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobci právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobce dle § 153 odst. 2 o. s. ř. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 12 274 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1, § 14b odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč, kterou je právní zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce. 14. Lhůtu k plnění stanovil soud ve výroku I a II v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.