34 C 148/2015-568 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobou podanou dne 3. 4. 2015 se žalobkyně domáhala zaplacení částky 553.436 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně od 28. 2. 2015 do zaplacení, kdy žalovaná částka představuje náhradu škody za neoprávněný odběr [anonymizováno] žalovaným v období od 3. 12. 2009 do 30. 6. 2014 v areálu bývalé textilní továrny v [obec], který je ve vlastnictví žalovaného. Žalobu žalobkyně odůvodnila tím, že do 31. 8. 2008 byl smluvním odběratelem elektřiny v daném areálu žalovaný a po něm se odběratelem [anonymizováno] v daném areálu stala firma [právnická osoba], která měla areál od žalovaného pronajatý a smluvní vztah žalobkyně o odběru [anonymizováno] s ní skončil ke dni 3. 12. 2009, přičemž další nájemci areálu již se žalobkyní smlouvu o odběru elektřiny neuzavřeli. Po skončení posledního smluvního vztahu nebyl [anonymizováno] žalobkyní demontován, protože odpojení samotného [anonymizováno] by nezabránilo možnému odběru [anonymizováno] ze sítě žalobkyně v daném odběrném místě, přičemž zamezení možnosti odběru nebylo technicky možné vzhledem k napojení malé vodní elektrárny žalovaného, umístěné v daném areálu žalovaného, když žalovaný jako výrobce [anonymizováno] měl ohledně předmětné malé vodní elektrárny se žalobkyní uzavřenu platnou smlouvu, a navíc byla přes transformátor žalovaného elektřina žalobkyní v té době dodávána i pro cca 100 dalších odběratelů v blízkém okolí, takže odstřižením daného odběrného místa žalovaného by došlo i k odstřižení těchto dalších odběratelů žalobkyně. Při kontrole odběrného místa v daném areálu žalovaného bylo dne 1. 2. 2012 zjištěno, že bez řádně uzavřené smlouvy v daném odběrném místě - v areálu žalovaného - dochází k neoprávněnému odběru [anonymizováno] ze sítě žalobkyně. Žalobkyně proto seznámila žalovaného s tímto zjištěním, ale ten se žalobkyní ani neuzavřel novou smlouvu na odběr [anonymizováno] ani nepřijal uvnitř svého areálu technické opatření, které by znemožňovalo další odběr [anonymizováno], když rozvody [anonymizováno] za [anonymizováno] byly majetkem žalovaného, přičemž žalovaný žalobkyni jen odkázal, že se má obrátit na jeho nájemce, kterému areál pronajímá. Z policejního vyšetřování bylo zjištěno, že žalovaný jako pronajímatel od roku 2009 uzavíral pravidelně smlouvy o nájmu bytu v daném areálu s [jméno] [příjmení], a to s tím, že [anonymizováno] má nájemce (p. [příjmení]) hradit pronajímateli (žalovanému) podle výše fakturované dodavatelem, přitom však žalovaný se žalobkyní smlouvu o dodávce [anonymizováno] do daného odběrného místa v předmětné době již uzavřenu neměl. Pasivní legitimaci žalovaného tak žalobkyně spatřovala v tom, že umožnil svému nájemci odběr [anonymizováno] z distribuční sítě žalobkyně, aniž měl uzavřenu smlouvu o jejím odběru se žalobkyní a za odebranou [anonymizováno] žalobkyni neplatil. K zamezení neoprávněného odběru a odpojení [anonymizováno] žalobkyně v daném areálu žalovaného pak došlo až 30. 6. 2014, po skončení platnosti smlouvy ohledně malé vodní elektrárny žalovaného a po vybudování nové trafostanice žalobkyně, na kterou byli přepojeni ostatní odběratelé žalobkyně z okolí. Žalobkyně proto provedla vyúčtování náhrady škody za neoprávněný odběr, včetně souvisejících činností s nápravou takto závadného stavu ve smyslu § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., žalovanému fakturou [číslo] ve výši 553.436 Kč, avšak žalovaný vyúčtovanou částku neuhradil. Výši nároku specifikovala žalobkyně tak, že v období od 4. 12. 2009 do 30. 6. 2014 byla spotřebována [anonymizováno] v celkovém změřeném množství [anonymizováno] v rozsahu 107 313,25 kWh. Při připočtení 4% ztráty (pro sítě VN dle pravidel stanovených cenovým rozhodnutím [anonymizováno]) činí celkové množství spotřebované elektřiny 11 606 kWh (tedy 111,606 MWh). Při tomto odebraném množství silové [anonymizováno] byl pro stanovení výše škody žalobkyní proveden výpočet, který počítal s cenou za 1 kWh odebrané [anonymizováno] ve výši 3, 01852 Kč Celkem tedy cena [anonymizováno] za spotřebovaných 111,606 MWh [anonymizováno] činí částku 336.884,28 Kč Vedle ceny za spotřebovanou [anonymizováno] je součástí ceny [anonymizováno] (a tedy škody při neoprávněném odběru) ještě daň z elektrické energie ve výši 28,30 Kč za 1 MWh. Tedy celkem tato daň činí částku 3.158 Kč Vedle těchto položek je součástí ceny také platba za rezervovanou kapacitu v celkové výši 106.046,68 Kč Náklady na zjištění neoprávněného odběru vyčíslila žalobkyně na částku 11.266 Kč DPH 21 % z celkové požadované částky činí 96.050,94 Kč. Žalobkyně dále uvedla, že žalovaný jako fyzická osoba je od roku 1992 do současnosti podnikatelem, [IČO], s místem podnikání do roku 2006 na adrese [adresa žalovaného], později na adrese [adresa]. Žalovaný je od roku 1995 plátcem DPH. Žalovaný v rámci své podnikatelské činnosti provozuje licencovanou činnost - na základě licence [číslo] vydané [anonymizována dvě slova] úřadem - výrobu [anonymizováno] v malé vodní elektrárně, která je součástí areálu textilky. Ve vztazích k žalobkyni vystupoval žalovaný vždy jako podnikatel, který je vlastníkem předmětného areálu [anonymizováno] [obec], včetně předmětné trafostanice a energetického zdroje - malé vodní elektrárny, když měl po celou dobu uzavřenou smlouvu o dodávce vyrobené [anonymizováno] do distribuční soustavy, přičemž malá vodní elektrárna je součástí areálu, který byl odběrným místem elektřiny. Stejně vystupoval žalovaný ve vztazích k právnímu předchůdci obou společností, tedy ke společnosti [právnická osoba] [anonymizováno] [obec] je výrobním areálem, který byl vždy využíván k podnikatelské činnosti a dodávka elektrické energie byla vždy realizována jako velkoodběr pro podnikatelské účely, neboť tovární areál je připojen k distribuční soustavě [anonymizováno] na hladině vysokého napětí VN 22 kV. Do 31. 8. 2008 byl tento velkoodběr realizován přímo žalovaným. Žalovaný jako podnikatel měl v rozhodné době živnostenské oprávnění. Opakovaně uzavíral nájemní smlouvy na služební byt s panem [příjmení], z nichž je zřejmé, že nájemce vykonával pro žalovaného činnosti správce objektu továrny, včetně údržby a obsluhy malé vodní elektrárny. 2. Žalovaný navrhl zamítnutí žaloby s tím, že není pasivně legitimován, protože smlouvu se žalobkyní o odběru [anonymizována dvě slova] ukončil v roce 2008, kdy předmětný areál pronajal společnosti [právnická osoba], [IČO], která uzavřela vlastní smlouvu o dodávkách [anonymizováno] do předmětného areálu, přičemž v roce 2009 došlo k ukončení nájmu areálu touto společností a v nájmu areálu pokračovala na základě nájemní smlouvy ze dne 25. 2. 2009 paní [jméno] [příjmení], [IČO]. Žalovaný v předmětném období předmětný areál neužíval a [anonymizována dvě slova] neodebíral. Nedostatek své pasivní legitimace pak dále spatřoval v tom, že od října 2012 již není vlastníkem daného areálu. Dále namítl, že žalobkyně nesplnila svou povinnost předcházet vzniku škody, když ani po 1. 2. 2012, kdy daný neoprávněný odběr podle svých tvrzení zjistila, neučinila opatření k zamezení vzniku škody. Rovněž vznesl námitku promlčení, když žalobkyně měla dle jí uváděných skutečností neoprávněný odběr zjistit nejpozději dne 1. 2. 2012, resp. o něm ve skutečnosti věděla od roku 2009, ale žalobu podala až dne 3. 4. 2015, tedy po uplynutí dvouleté promlčecí lhůty. K povaze posouzení právního vztahu mezi účastníky uvedl, že označení žalovaného žalobcem identifikačním číslem v žalobě, vystavení faktury žalobcem ani skutečnost, že mezi stranami sporu existuje jiný (se sporem věcně ani právně nesouvisející vztah) podřízený obchodnímu zákoníku nezakládají podřízenost předmětného vztahu mezi žalobcem a žalovaným režimu zákona 513/1991 Sb. Předmětný vztah mezi žalobcem a žalovaným by bylo třeba podřadit pod režim zákona č. 513/1991 Sb. pouze v případě, pokud by se prokázalo, že při vzniku vztahu mezi stranami sporu bylo zřejmé s přihlédnutím ke všem okolnostem, že se týkají jejich podnikatelské činnosti (viz ustanovení § 261 odst. 1 zákona č. 513/1991 Sb.). V této souvislosti uvedl, že má se žalobkyní např. uzavřenu smlouvu o sdružených službách dodávky plynu, ve které žalovaný vystupuje jako osoba nepodnikající. Z výpisu z katastru nemovitostí za předmětné období se jasně podává, že žalovaný vlastnil daný objekt jako fyzická osoba nepodnikající, když je označen rodným číslem a bydlištěm. Z nájemních smluv uzavřených na daný objekt se společností [právnická osoba] a paní [jméno] [příjmení] vyplývá, že pro placení nájmu je bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet], který je dle potvrzení vystaveného [právnická osoba] účtem osobním. Jako podnikatel má žalovaný i účet podnikatelský, kterým je účet č. [bankovní účet]. Na tento podnikatelský účet žalovaný ovšem nájemné z předmětné nemovitosti nikdy neinkasoval, a to právě proto, že vlastnictví ani pronájem nemovitosti nesouvisely s jeho podnikáním. 3. Z provedeného dokazování vzal soud za prokázané: 4. Z nesporných tvrzení účastníků a faktury žalobkyně [číslo] ze dne 13. 2. 2015 bylo zjištěno, že touto fakturou s datem splatnosti 27. 2. 2015 byla ža