34 C 160/2021-30 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 9 100 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] uzavřené dne 9. 12. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovanou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav. 4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných na základě listin předložených žalobkyní, jelikož se žalovaná nikterak nevyjádřila, ani žádné důkazy nepředložila. Soud dospěl k následujícím zjištěním. Soud vzal za prokázané, že právní předchůdkyně žalobkyně, [právnická osoba] [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [anonymizováno]“) a žalovaná uzavřeli dne 9. 12. 2016 smlouvu označenou jakožto smlouva o úvěru [číslo] jejíž součástí byly smluvní podmínky. Na základě této smlouvy poskytla žalované 13 000 Kč, z toho 10 347 Kč v hotovosti a 2 653 Kč bylo použito na refinancování úvěru [číslo]; žalovaná se zavázala vrátit celkem částku 22 968 Kč, tvořenou jistinou ve výši 13 000 Kč, úrokem ve výši 1 820 Kč, poplatkem za hotovostní inkaso splátek ve výši 5 200 Kč, poplatkem 2 200 Kč, pojištění 348 Kč, a to vše v 58 týdenních splátkách ve výši 396 Kč (smlouvou vč. podmínek). Z karty zákazníka plyne, že žalovaná bydlela v nájmu, což bylo ověřeno nájemní smlouvou, výdaje na bydlení ve výši 7 790 Kč, domácnost sdílí s partnerem a má jednu vyživovací povinnost. Byla zaměstnána ve spol. [část obce] s.r.o. jako servírka na částečný úvazek na dobu určitou do 31. 8. 2017, s příjmem ve výši 8 500 Kč. Dále byl uveden jako vedlejší příjem částka 19 700 Kč. Výdaje na půjčky, exekuce činily 1 500 Kč. Osobní výdaje na telefon, léky, dopravu, oblečení činily 12 000 Kč. Použitelný příjem činil 5 910 Kč. Dále vzal soud za prokázané, že [anonymizováno] platně postoupila pohledávku za žalovanou na žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, což bylo žalované oznámeno dopisem z téhož dne (smlouvou o postoupení pohledávek, včetně seznamu pohledávek, oznámením o postoupení). Dle sdělení žalobkyně uhradila žalovaná toliko 13 868 Kč. Předžalobní upomínkou ze dne 22. 1. 2021 bylo prokázáno, že byla žalovaná vyzvána k úhradě dlužné částky (předžalobní upomínkou vč. podacího lístku). 5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně. 6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen „o.z.“), a v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Jelikož úvěr poskytla žalobkyně v rámci své podnikatelské činnosti a žalovaná nejednala v rámci své podnikatelské činnosti, šlo podle ustanovení § 86 zák. č. 257/2016 Sb., o smlouvu o spotřebitelském úvěru. Pohledávka byla postoupena žalobkyni v souladu s ust. § 1879 a násl. o.z. 7. [anonymizováno] poskytla žalované hotovostní úvěr ve výši 13 000 Kč, který měla žalovaná splácet formou hotovostních týdenních splátek (k rukám zástupce [anonymizováno]) po 396 Kč. Žalovaná uhradila celkem částku 13 868 Kč. Žalovaná porušila svoji povinnost řádně a včas splatit poskytnutou částku, a dluží nesplacenou jistinu a hotovostní inkaso splátek, když jak bude rozvedeno níže, soud shledává důvodným nárok pouze na zaplacení zbytku poskytnuté částky jistiny. 8. Co se týká poplatku za hotovostní inkaso splátek, lze považovat ujednání za neplatné, neboť poplatek je stanoven předem pevnou částkou, přestože hotovostní režim splátek byl vykonán pouze z části. Sjednání poplatku za hotovostní inkaso splátek soud hodnotí jako neplatné a nepřiměřené, je to sám [anonymizováno], který takovou možnost splátek nabízí, přičemž [anonymizováno] však možnost výplaty úvěru v hotovosti (jak plyne ze smlouvy) podmiňuje právě volbou splácení hotovostním inkasem. V opačném případě se použije jak pro úvěr, tak pro splátky bezhotovostní režim. [anonymizováno] tedy v podstatě nedává možnost volby, když jak je obecně známo (dle průzkumu cílové skupiny zákazníků) jeho služeb využívají většinou osoby v situaci, které potřebují peníze rychle a v hotovosti, často nemají ani zřízen bankovní účet. Za takového stavu lze ujednání považovat za nemravné. Nad rámec uvedeného v této souvislosti soud také podotýká, že nárok žalobkyně na úhradu hotovostního inkasa, když není zřejmé, kolik„ návštěv“ hotovostních inkas [anonymizováno] vykonal/o kolik se pokusil, nelze vnímat ani jako platbu za„ [anonymizováno] službu“ poskytnutou ze strany [anonymizováno]. Proto v této části soud nárok žalobkyni nepřiznal. 9. Žalovaná nezaplatila ve stanovené lhůtě dlužnou částku (jistinu, úroky), tudíž se dostala do prodlení (§ 1968 o.z.) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroků a úroků z prodlení (§ [číslo], § 1970 o.z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 692,70 Kč, přičemž tato částka představuje 73,4 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 86,7 % a úspěchu žalované v rozsahu 13,3 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 9 100 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) a z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dne 27. 10. 2021, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a paušální náhrady výdajů ve výši 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t., a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 567 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. Jako účelně vynaložené nebyly shledány náklady spojené s doplněním žaloby, když nelze klást k tíži žalované, že žaloba není perfektní již v okamžiku jejího podání. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně. 11. Lhůtu k plnění uvedenou ve výrocích I. a III. stanovil soud v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.