34 C 210/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 16. 8. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 4 500 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že strany uzavřely dne 20. 2. 2017 smlouvu [anonymizováno 6 slov] [číslo] na základě které žalobkyně, jakožto dodavatel, poskytla žalované, jakožto odběrateli, služby spočívající zejména v zajištění [anonymizováno] sídla žalované a žalovaná se zavázala platit žalobkyni za poskytnuté služby sjednanou úplatu označenou ve smlouvě jako cena. Strany si dále sjednaly smluvní pokutu ve výši 750 Kč za každý započatý měsíc prodlení se splněním povinnosti dle odst. 6.2 smlouvy a smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení. Žalobkyně zajistila [anonymizováno] sídlo žalované, na základě čehož byla do obchodního rejstříku jako adresa sídla žalované zapsána [adresa žalované]. Platnost smlouvy zanikla ke dni 20. 2. 2021 pro neuhrazení ceny žalovanou na další období. Dlužná částka ve výši 4 500 Kč odpovídá smluvní pokutě (jistině) za období od 7. 3. 2021 do dne podání žaloby, žalobkyně dále požaduje i smluvní úrok z prodlení. Dlužná částka nebyla zaplacena ani po zaslání předžalobní upomínky. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Účastníci dne 20. 2. 2017 platně uzavřeli smlouvu o [anonymizováno 5 slov] [číslo] kterou byly sjednány služby spočívající v zajištění [anonymizováno] sídla na adrese [adresa žalované], a doplňkové služby spočívající v zajištění [anonymizováno] služeb. Za tyto služby se žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni jednorázově cenu a náhradu hotových výdajů spojených s poskytováním služeb, jejichž výše byla specifikována v ceníku. Podmínky úhrady a splatnost ceny byly blíže upraveny [anonymizována dvě slova] Smlouva byla uzavřena na dobu určitou s možností automatického prodloužení. Žalovaná se zavázala zajistit, že nejpozději do 14 dnů po dni zániku smlouvy bude z obchodního či jiného veřejného rejstříku a dalších veřejných registrů vymazána adresa jako sídlo žalované a splnění této povinnosti doloží v uvedené lhůtě žalobkyni. Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 750 Kč za každý započatý měsíc prodlení (čl. 6 smlouvy). Pro případ prodlení se splněním jakýchkoli peněžitých dluhů vyplývajících ze smlouvy a [anonymizováno] byl sjednán smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % z dlužné částky za každý den prodlení (čl. 6 smlouvy). Smluvní pokuty sjednané podle smlouvy je smluvní strana, které vznikne závazek k úhradě smluvní pokuty, povinna zaplatit smluvní straně, které vznikne nárok na zaplacení smluvní pokuty, do 5 dnů ode dne porušení příslušné povinnosti (čl. 6 smlouvy). Smlouva zanikla ke dni 20. 2. 2021 pro neuhrazení ceny na další období, žalovaná však svoji povinnost dle čl. 6 smlouvy nesplnila. Žalovaná byla před podáním žaloby vyzvána právním zástupcem žalobkyně k úhradě smluvní pokuty a žalovaná v řízení neprokázala, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatila. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Účastníci mezi sebou sjednali smlouvu ve smyslu § 1746 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění. Žalovaná po zániku smlouvy nesplnila svoji povinnost výmazu předmětné adresy jako sídla žalované ve veřejných rejstřících, porušila tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy a žalobkyně má právo požadovat sjednanou smluvní pokutu. Žalovaná smluvní pokutu nezaplatila, tudíž se dostala do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle smluvní pokuty i zaplacení smluvního úroku z prodlení. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud rovněž přiznal žalobkyni v souladu s čl. 6 smlouvy smluvní úrok z prodlení ve výši 0,1 % denně z částky představující smluvní pokutu ve výši 750 Kč za každý započatý měsíc prodlení se splněním povinnosti dle odst. 6.2 navyšující se za každý měsíc prodlení o 750 Kč. Ve zbývající části smluvní úrok z prodlení zamítl (výrok II.). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 500 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč O odměně stanové dle § 14b rozhodl soud s ohledem na skutečnost, že žalobkyně podala návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, které jsou vedeny u zdejšího soudu. Soud přiznal náhradu nákladů řízení dle ust. § 14b a.t., neboť žalobkyně podala návrh na ustáleném vzoru uplatněném opakovaně ve skutkově i právně obdobných věcech, které jsou vedeny u zdejšího soudu. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.