34 C 81/2021-28 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 27. 11. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni původně částku 3 945 Kč s příslušenstvím. Svou žalobu odůvodnila tím, že právní předchůdce žalobkyně, společnost [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], s žalovaným dne 22. 10. 2018 uzavřela Smlouvu o úvěru [číslo] na základě které právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému finanční prostředky ve výši 3 000 Kč. Poskytnuté finanční prostředky byl žalovaný povinen vrátit společnosti spolu s poplatkem za úvěr ve výši 1 500 Kč (poplatek za zpracování úvěru 750 Kč a poskytnutí úvěru 750 Kč), to vše v jednorázové splátce do dne 19. 11. 2018. Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalobkyni dlužnou částku, dostal se do prodlení s úhradou dluhu. Pohledávka za žalovaným byla následně na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 4. 12. 2019, převedena na žalobkyni, přičemž změna v osobě věřitele byla žalovanému písemně oznámena. Žalovaný ani přes zaslání předžalobní výzvy žalobkyni ničeho neuhradil. Vzhledem k tomu, že se žalovaný dostal s peněžitým plněním žalobkyni do prodlení, požadovala žalobkyně rovněž zákonný úrok z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „občanský zákoník“), ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. a současně požadovala žalobkyně kapitalizovaný úrok. 2. Usnesením ze dne 16. 7. 2021, [anonymizováno] [číslo jednací], soud řízení co do částky 2 445 Kč představující část příslušenství žalované pohledávky (kapitalizovaný úrok 1 500 Kč a smluvní pokutu ve výši 945 Kč), v souladu se zpětvzetím žalobkyně ze dne 28. 6. 2021 zastavil. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o.s.ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: Žalovaný dne 22. 10. 2018 uzavřel s právním předchůdcem žalobkyně, společností [právnická osoba] (dále jen„ věřitel“), smlouvu o úvěru [číslo]. Dle této smlouvy věřitel převedl na bankovní účet žalovaného č. [bankovní účet] celkem částku 3 000 Kč, kterou se žalovaný zavázal věřiteli společně s poplatkem ve výši 1 500 Kč vrátit do 19. 11. 2018. Žalovaný poskytnuté peněžní prostředky řádně a včas nevrátil, vzhledem k porušení povinností tak žalovanému vznikla povinnost zaplatit zákonný úrok z prodlení z dlužné částky. Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 4. 12. 2019 byla pohledávka za žalovaným postoupena na žalobkyni, o čemž byl žalovaný písemně vyrozuměn. Žalovaný na dlužnou částku neuhradila ničeho ani v návaznosti na předžalobní upomínku zaslanou právním zástupcem žalobkyně (důkaz: Smlouva o úvěru, přehled bankovního účtu, smlouva o postoupení včetně vyrozumění žalovaného a předžalobní výzva). 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 7. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Žalovaný a právní předchůdce žalobkyně mezi sebou sjednali smlouvu o úvěru dle ust. § 2395 a násl. občanský zákoník. Žalovaný jako úvěrovaný, doposud nevrátil právní předchůdkyni žalobkyně jako úvěrující poskytnuté peněžní prostředky v plné výši a porušil tak svou povinnost vyplývající ze smlouvy, a to i přesto, že byl opakovaně písemně vyzván k úhradě dlužné částky. Pohledávka, která je předmětem tohoto řízení, byla na žalobkyni postoupena v souladu s ust. § 1879 a násl. občanský zákoník. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 občanský zákoník. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. A současně soud přiznal kapitalizovaný zákonný úrok z prodlení od 20. 11. 2018 do 30. 9. 2019 z jistiny ve výši 3 000 Kč. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 945 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. 10. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o.s.ř. a platební místo náhrady nákladů řízení k rukám advokáta dle § 149 odst. 1 o.s.ř. 11. Pro úplnost soud uvádí, že jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění (bez příslušenství – úroků z prodlení) nepřevyšující částku 10 000 Kč (bagatelní spor, § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř.), soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci.