5 C 222/2021-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 15. 7. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení 1 663 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti zaměstnance za škodu způsobenou zaměstnavateli. Pojistné bylo splatné první den pojistného období, tedy dne 7. 8. 2018 s pojistným obdobím jednoho roku ve výši 3 960 Kč. Žalovaný neplatil pojistné řádně a včas, v důsledku čehož pojištění dne 13. 11. 2020 zaniklo. Žalovaný neuhradil pojistné za období od 7. 8. 2020 do 13. 11. 2020, žalobkyně tak po žalovaném požadovala uhrazení pojistného za toto období a dále zaplacení poplatku za upomínání ve výši 600 Kč. Dále žalobkyně požadovala po žalovaném uhrazení zákonného úroku z prodlení za období od 14. 11. 2020 do 15. 7. 2021 z částky 1 663 Kč, který kapitalizovala na částku 92 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm v České republice. Pravomoc zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného dle čl. 14 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. prosince 2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný na výzvu soudu nereagoval. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 6. 8. 2018 pojistnou smlouvu, jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou zaměstnavateli. Pojistné mělo být hrazeno ročně ve výši 3 960 Kč ročně. Počátek pojištění byl smlouvou sjednán na den 7. 8. 2018, téhož dne nastala splatnost pojistného (Pojistnou smlouvou [číslo] ze dne 6. 8. 2018). Žalovaný byl dopisem dne 21. 9. 2020 vyzván k uhrazení dlužné částky do 12. 11. 2020 s upozorněním, že neuhradí-li dluh na pojistném, po uplynutí této lhůty pojištění zanikne (Upomínkou k zaplacení dlužného pojistného ze dne 21. 9. 2020). Žalovaný neuhradil ničeho, přičemž pojištění dne 12. 11. 2020 z důvodu nezaplacení pojistného zaniklo, což bylo žalovanému oznámeno dopisem (Oznámením o zániku pojistné smlouvy ze dne 25. 11. 2020). Na základě inkasní bilance pojistné smlouvy, vystavené ke dni 14. 6. 2021, byl dluh žalovaného vyčíslen na částku 1 663 Kč, sestávající se z dlužného pojistného ve výši 1 063 Kč a poplatku za upomínání ve výši 600 Kč (Přehledem inkasní bilance pojistné smlouvy [číslo]; Upomínkou ze dne 22. 12. 2020). Žalovanému byla dne 18. 3. 2021 zaslána předžalobní upomínka, ve které byl upozorněn na následky nezaplacení svého dluhu (Předžalobní výzva ze dne 18. 3. 2021, vč. dokladu o odeslání z téhož dne). Žalovaný neuhradil ničeho. 7. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 8. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle § 2758 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o.z“), se pojistnou smlouvou pojistitel zavazuje vůči pojistníkovi poskytnout jemu nebo třetí osobě pojistné plnění, nastane-li nahodilá událost krytá pojištěním (pojistná událost), a pojistník se zavazuje zaplatit pojistiteli pojistné. Tento zákon upravuje vztahy účastníků pojištění vzniklého na základě pojistné smlouvy, pokud zvláštní právní předpis tyto vztahy neupravuje jinak. Žalovaný neuhradil pojistné splatné dne 7. 8. 2020, na což byl žalobkyní upozorněn v souladu s § 2804 o.z. s tím, že neuhradí-li pojistné ani v dodatečné lhůtě, pojištění zanikne. Vzhledem k tomu, že žalovaný neuhradil pojistné ani v dodatečné lhůtě, pojištění zaniklo a vzniklo žalobkyni právo na úhradu pojistného za dobu pojištění ve výši 1 063 Kč, tj. od 7. 8. 2020 do 13. 11. 2020 včetně. 9. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 600 Kč soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle § 55 odst. 2 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013, je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal takovéto ujednání za neplatné v souladu s § 1813 a § 1814 o.z., a žalobkyni náklady na upomínání ve smyslu § 2048 až § 2052 o.z. nepřiznal. Současně s tím soud zamítl žalobu co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 33 Kč, představující rozdíl úroku z prodlení z částky 1 663 Kč od 14. 11. 2020 do 15. 7. 2021 (92 Kč) a úroku z prodlení z částky 1 063 Kč od 14. 11. 2020 do 15. 7. 2021 (59 Kč). 10. Žalovaný svůj dluh řádně a včas neuhradil, a neuhradil jej ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z., čímž tak vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky a i zaplacení úroku z prodlení, jež žalobkyně požadovala přiznat za období od 14. 11. 2020 do 15. 7. 2021, který po částečném zamítnutí činí 59 Kč. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř. a contrario). 11. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 581,58 Kč, přičemž tato částka představuje 27,84 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení žalobkyně v rozsahu 63,92 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 36,08 % - je třeba počítat s tím, že žalobkyní označené náklady spojené s uplatněním nejsou náklady v tomto smyslu, ale jedná se o další nárok, a to upomínací náklady, čili žalobkyně požadovala celkem 1 663 Kč). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty 1 663 Kč, sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t., a dále náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 13. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle Položky 2. bodu 1 písm. b) zákona č. 549/1991 Sb, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zSOP“) ve výši 400 Kč a elektronický platební rozkaz nebyl vydán, soud pokračoval v řízení. Soud tedy ve výroku IV. vyzval žalobkyni, aby doplatila soudní poplatek ve výši 600 Kč dle položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků zSOP ve lhůtě určené dle § 7 odst. 1 zSOP. 14. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a III. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.