5 C 296/2020-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 4 500 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný uzavřel dne [datum] se [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) smlouvu o zápůjčce, na jejímž základě poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] Smlouva byla uzavřena prostřednictvím prostředků komunikace na dálku, a to vyplněním formuláře na webových stránkách právní předchůdkyně žalobkyně [anonymizováno]. Právní předchůdkyně žalobkyně poskytla žalovanému na bankovní účet, který žalovaný uvedl při registraci na webových stránkách. Žalovaný se zavázal zápůjčku vrátit do [datum], což tak neučinil, a to ani po opakovaných urgencích. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila dluh za žalovaným na žalobkyni, což bylo žalovanému oznámeno. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v Kyperské republice, žalovaný je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, ve které se právní předchůdkyně žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému peněžní prostředky ve výši [částka] převodem na účet č. [bankovní účet] a žalovaný se zavázal tyto peněžní prostředky vrátit do [datum] (Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]; Formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru; Potvrzením o provedené platbě na účet). Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba], IČO [číslo] dne a ta následně dne [datum] tuto pohledávku postoupila na žalobkyni, přičemž tuto skutečnost právní předchůdkyně žalobkyně žalované dopisem ze dne [datum] sdělila (Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně a [právnická osoba]; Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] mezi [právnická osoba] a žalobkyní; Oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum]; Podacím archem). Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dluhu před podáním žaloby dopisem dne [datum], žalovaný neuhradila ničeho (Výzvou k úhradě dlužné částky ze dne [datum]; Podacím archem ze dne [datum]). 7. Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Žalovaný platně uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru a zavázal se do [datum]. Pohledávka byla postoupena na žalobkyni coby postupníka v souladu s § 1879 a násl. o.z. 8. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku, tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Výše úroku z prodlení vychází z nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka] Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty [částka] sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 14b odst. 5 písm. a) a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka], kterou je právní zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 10. Lhůtu k plnění výroku I. a II. stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.