59 C 177/2021-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 3. 11. 2020 domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 3 463 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalovaný byl na základě smlouvy o dodávce elektřiny uzavřené mezi účastníky dne 20. 11. 2017 odběratelem elektřiny v odběrném místě [adresa žalovaného]. Žalobkyně měla závazek dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal za její odběr platit sjednanou cenu. Za dodávku elektřiny v období od 11. 8. 2018 do 20. 2. 2020 měl žalovaný zaplatit žalobkyni částku v celkové výši 18 863 Kč, když mu byly vystaveny faktury [číslo] znějící na částku 16 068 Kč, splatná 30. 12. 2019 a [číslo] znějící na částku 2 795 Kč, splatná 9. 3. 2020. Žalovaný uhradil pouze 15 400 Kč a dluží žalobkyni 3 463 Kč, které neuhradil ani po upomínkách. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že účastníci 20. 11. 2017 platně uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny č. SoSSE/734539, kterou se žalobkyně zavázala dodávat žalovanému elektřinu do odběrného místa na adrese [adresa žalovaného]. Žalovaný se zavázal k úhradě smluvní ceny silové elektřiny a úhradě regulovaných cen za distribuci a související služby žalobkyni. Žalobkyně vyúčtovala žalovanému sjednanou cenu, přičemž žalovaný vyfakturovanou částku (fakturou [číslo] bylo fakturováno 16 068 Kč, přičemž ze záloh bylo uhrazeno 15 400 Kč, fakturou [číslo] byl vyfakturován nedoplatek ve výši 3 463 Kč) neuhradil zcela a dluží žalobkyni 3 463 Kč. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 50 odst. 2 zák. č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Podle ust. § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. se smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny zavazuje výrobce nebo obchodník s elektřinou dodávat zákazníkovi elektřinu vymezenou množstvím a časovým průběhem a zajistit na vlastní jméno a na vlastní účet dopravu elektřiny a související služby a zákazník se zavazuje zaplatit výrobci nebo obchodníkovi s elektřinou za dodanou elektřinu cenu a za dopravu elektřiny a související služby cenu regulovanou. Z důvodů výše uvedených soud žalobě vyhověl a celkovou žalovanou částku žalobkyni přiznal, když současně přiznal i úroky z prodlení z žalované částky, a to v souladu s ust. § 513, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti vystavené faktury do zaplacení. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 600 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a paušální náhrady výdajů ve výši 200 Kč (za dva úkony – předžalobní výzva, návrh ve věci samé) dle ust. § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle ust. § 151 odst. 3 o.s.ř. a podle ust. § 89a exekučního řádu. Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.