59 C 221/2021-36 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 13. 6. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 7 580 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení, s tím, že žalovaný coby provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru od 1 850 cm3 do 2 500 cm3, [registrační značka], neměl v období od 20. 7. 2018 do 8. 11. 2018 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb. Při zákonné denní sazbě 65 Kč za vozidlo činí celková výše příspěvku za jeho provozování bez pojištění za uvedené období (112 dní) částku 7 280 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 7. 7. 2019. Žalobkyně požadovala rovněž částku ve výši 300 Kč, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhl. č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzýván. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný je státním příslušníkem Ukrajiny. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a Ukrajinou o právní pomoci v občanských věcech (sdělení MZV [číslo] Sb. m. s.). Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný, který byl nejméně v období od 26. 10. 2017 do 8. 11. 2018 vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], se zdvihovým objemem válců 1 986 cm3, neměl v období od 20. 7. 2018 do 8. 11. 2018 včetně (celkem po dobu 112 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti vyzvala žalobkyně dne 23. 5. 2019 žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy s tím, že po žalovaném zároveň požadovala úhradu nákladů za upomínku ve výši 300 Kč. Žalovaný na tuto výzvu, která mu byla doručena dne 6. 6. 2019, nereagoval. Bez reakce zůstaly též upomínky žalobkyně ze dne 1. 8. 2019, ze dne 23. 10. 2019 a předžalobní výzva zaslaná žalovanému právní zástupkyní žalobkyně dne 21. 2. 2020; a žalovaný neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) uhradil. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 3 odst. 1, 2 a § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., podle § 4 odst. 5 tohoto zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. a podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Prodlení žalovaného s úhradou příspěvku soud posoudil podle § 513, § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když se žalovaný dostal do prodlení dnem následujícím po dni splatnosti příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním vymáháním. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 089 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 580 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (vč. návrhu ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.