11 C 210/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, jímž by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku 25 309 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tak, že žalobkyně a žalovaná uzavřeli dne 18. 2. 2020 [anonymizováno] smlouvu [anonymizováno] [rok]; součástí smlouvy byly [anonymizováno] podmínky žalobkyně. Na základě smlouvy se žalobkyně zavázala poskytovat žalované služby. Za poskytnuté služby vyúčtovala žalobkyně žalované následující faktury: č. [rok] ze dne 5. 4. 2020 se splatností dne 19. 4. 2020 na částku 2 868 Kč; č. [rok] ze dne 5. 5. 2020 se splatností dne 19. 5. 2020 na částku 4 243 Kč; č. [rok] ze dne 5. 6. 2020 se splatností dne 19. 6. 2020 na částku 6 425 Kč; č. [rok] ze dne 5. 7. 2020 se splatností dne 19. 7. 2020 na částku 2 712 Kč; č. [rok] ze dne 5. 8. 2020 se splatností dne 19. 8. 2020 na částku 3 196 Kč; č. [rok] ze dne 4. 9. 2020 se splatností dne 18. 9. 2020 na částku 4 029 Kč; a č. [rok] ze dne 5. 10. 2020 se splatností dne 19. 10. 2020 na částku 1 836 Kč. Žalobkyně nárokuje rovněž smluvní úrok z prodlení ve výši 0,03 % denně plynoucí z [číslo listu] obchodních podmínek. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani přes předžalobní upomínku ze dne 12. 2. 2022. 2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila tak, že proti uplatněnému nároku nemá konkrétní námitky. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z listinných důkazů plyne následující skutkový stav: 1/ Žalobkyně a žalovaná podepsaly dne 18. 2. 2020 [anonymizováno] smlouvu č. [rok]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytovat žalované služby daňového poradenství, specifikované v čl. [anonymizováno] smlouvy jako: daňové služby zahrnující zastupování žalované před orgány veřejné moci, správu a stahování bankovních výpisů a zpracování daňového přiznání k dani z přidané hodnoty včetně souvisejících zákonných požadavků. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit žalobkyni za poskytnuté služby odměnu. 2/ Podle čl. [anonymizována dvě slova] smlouvy byly její nedílnou součástí rovněž obchodní podmínky [právnická osoba] a.s., [IČO]. Čl. [číslo] obchodních podmínek stanoví úrok z prodlení ve výši 0,03 % denně pro případ, že se žalovaná dostane do prodlení se zaplacením odměny žalobkyni. 3/ Žalobkyně vyúčtovala žalované za poskytnuté služby: částku 2 868 Kč fakturou č. [rok] z 5. 4. 2020, splatnou dne 19. 4. 2020; částku 4 243 Kč fakturou č. [rok] z 5. 5. 2020, splatnou dne 19. 5. 2020; částku 6 425 Kč fakturou č. [rok] z 5. 6. 2020, splatnou dne 19. 6. 2020; částku 2 712 Kč fakturou č. [rok] z 5. 7. 2020, splatnou dne 19. 7. 2020; částku 3 196 Kč fakturou č. [rok] z 5. 8. 2020, splatnou dne 19. 8. 2020; částku 4 029 Kč fakturou č. [rok] z 4. 9. 2020, splatnou dne 18. 9. 2020; a částku 1 836 Kč fakturou č. [rok] z 5. 10. 2020, splatnou dne 19. 10. 2020. 4/ Žalobkyně zaslala žalované výzvu k úhradě – předžalobní upomínku ze dne 12. 2. 2021, kterou odeslala téhož dne (podací arch z 12. 2. 2021). Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 5. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: <i>6. Podle § 2430 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („o. z.“) příkazní smlouvou se příkazník zavazuje obstarat záležitost příkazce.</i> <i>7. Podle § 2438 odst. 1 o. z. příkazce poskytne příkazníkovi odměnu, byla-li ujednána nebo je-li obvyklá, zejména vzhledem k příkazcovu podnikání.</i> <i>8. Podle § 1968 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.</i> <i>9. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> <i>10. Podle § 3 odst. 3 věta první zákona č. č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a [anonymizováno] daňových poradců České republiky („ zákon“), daňové poradenství se poskytuje na základě smlouvy uzavřené mezi daňovým poradcem nebo hostujícím daňovým poradcem a klientem. Za poskytnutí daňového poradenství náleží daňovému poradci nebo hostujícímu daňovému poradci odměna, jejíž výši si obě smluvní strany dohodnou.</i> 11. Účastníci řízení platně uzavřeli příkazní smlouvu podle § 2430 o. z. a § 3 odst. 3 zákona. Žalovaná se ve smlouvě zavázala platit žalobkyni za poskytnuté služby odměnu. Tuto svoji povinnost však žalovaná porušila, neboť vyfakturovanou odměnu řádně a včas nezaplatila. Žalobkyni tak vzniklo právo na zaplacení poskytnutých služeb. A vzhledem k tomu, že se žalovaná dostala se svými platbami do prodlení ve smyslu § 1968 o. z., vzniklo žalobkyni rovněž právo požadovat po žalované úrok z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši ujednané ve smlouvě, a to vždy ode dne následujícího po dni splatnosti shora uvedených faktur. 12. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 13. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 9 870,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 1 013 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 25 309 Kč sestávající z částky 2 140 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 7 320 Kč ve výši 1 537,20 Kč (celkem tedy 1 013 Kč + 3 (2 140 Kč + 3 (300 Kč + 1 537,20 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně.