11 C 234/2022-30 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit jí 2702,65 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně a žalovaný uzavřeli 23. 10. 2019 smlouvu [číslo] o poskytování zvýhodněných podmínek a služeb elektronických komunikací. Žalovaný nehradil vyúčtování vystavená na základě smlouvy řádně a včas, žalobkyně tedy smlouvu vypověděla. Žalovaný je v prodlení s úhradou: a) vyúčtování [číslo] splatným 22. 6. 2021, ve výši 1 000 Kč, b) vyúčtování [číslo] splatným 1. 6. 2021, ve výši 1 680 Kč, a c) vyúčtování [číslo] splatným 20. 1. 2021, ve výši 957,65 Kč, zde nárokováno 22,65 Kč. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud ve věci rozhodoval podle § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu („o. s. ř.“), v nepřítomnosti žalobkyně i žalovaného. Oba byli k prvnímu jednání konanému dne 22. 12. 2022 řádně předvoláni, žalobkyně se omluvila a souhlasila s jednáním ve své nepřítomnosti, žalovaný se bez omluvy nedostavil. Soud tak vycházel podle § 120 odst. 2 věty druhé o. s. ř. z listinných důkazů předložených žalobkyní, které byly u jednání provedeny. 4. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu. 5. Žalobkyně a žalovaný podepsali 23. 10. 2019 [anonymizováno] smlouvu [číslo]. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala poskytovat žalovanému služby elektronických komunikací a související služby v rozsahu, které si účastníci sjednají, a žalovaný se zavázal platit řádně a včas za tyto služby sjednanou cenu. Účastníci si 9. 10. 2020 v dodatku ke smlouvě ujednali, že žalobkyně poskytne žalovanému slevu 1 000 Kč na koncové zařízení [anonymizována čtyři slova]) s tím, že tato sleva je podmíněna trváním účastnické smlouvy po dobu 24 měsíců. Pokud nebude sjednaná doba trávní smlouvy dodržena, je žalovaný povinen poskytnutou podmíněnou slevu vrátit. Žalovaný neuhradil částky vyúčtované ve faktuře [číslo] [číslo] proto žalobkyně účastnickou smlouvu vypověděla dne 31. 3. 2021. Žalovanému byla za poskytnuté služby vystavena faktura [číslo] ze dne 18. 5. 2021, splatná 1. 6. 2021, na částku 1 680 Kč a faktura [číslo] ze dne 6. 1. 2021, splatná 20. 1. 2021, na částku 957,65 Kč (v řízení uplatněno ve výši 22,65 Kč). Žalobkyně vyúčtovala poskytnutou slevu ve výši 1 000 Kč k zařízení ve faktuře (vrubopisu) [číslo] ze dne 8. 6. 2021, splatné 22. 6. 2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, a to ani přes předžalobní výzvu ze dne 21. 3. 2022, odeslanou 24. 3. 2022. 6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný nerozporoval uplatněný nárok, uhrazení dlužené částky netvrdil a žádné důkazy soudu nepředložil. 7. Soud věc po právní stránce posoudil podle zákona č. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích („ zákon“) a zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku („ o. z.“). 8. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli účastnickou smlouvu o poskytování služeb podle § 63 a násl. zákona. Žalovaný porušil povinnost z této smlouvy, když nehradil řádně a včas vystavená vyúčtování. Tím se žalovaný dostal do prodlení dle § 1968 o. z., a to vždy den následující po datu splatnosti uvedeném v příslušném vyúčtování (tj. od 2. 6. 2021 a od 21. 1. 2021). Dále v rámci této smlouvy žalobkyně poskytla žalovanému koncové zařízení podle § 2079 o. z. Žalovaný nesplnil ujednané podmínky na poskytnutí slevy ve výši 1 000 Kč na koncové zařízení a vznikla mu povinnost tuto slevu žalobkyni vrátit do 22. 6. 2021. Jelikož tak neučinil, dostal se dne 23. 6. 2021 do prodlení dle § 1968 o. z. Žalobkyně tak má právo vedle dlužné částky i na zákonné úroky z prodlení podle § 1970 o. z. ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 9. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni vůči žalovanému právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku za žalobu ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 2 702,65 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní výzva, sepis žaloby) včetně tří paušálních náhrad hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. soud přiznal náhradu nákladů řízení k rukám zástupce žalobkyně. 11. Soud žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů řízení za doplnění žaloby ze dne 19. 12. 2022. Žalobkyně tímto podáním doplnila skutková tvrzení a listinné důkazy potřebné k tomu, aby jí žalovaný nárok mohl být přiznán; nic jí nebránilo vše potřebné zahrnout již do samotné žaloby. Skutečnost, že některá potřebná skutková tvrzení v žalobním návrhu byla neurčitá, absentující či nedoložená, pročež je žalobkyně následně doplnila, nemůže jít k tíži žalovaného. Taková písemná podání není žalovaný povinen žalobkyni uhradit jako náklad řízení. 12. Soud dospěl k závěru, že v tomto případě jsou splněny podmínky pro přiznání náhrady nákladů řízení v rozsahu podle § 14b a. t. Žaloba je podána na ustáleném vzoru, ve kterém žalobkyně pouze mění osobu žalovaného a několik málo dalších údajů, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Z úřední činnosti je navíc soudu známo, že žalobkyně je tímto právním zástupcem zastoupena ve větším množství velmi podobných řízení vedených u Obvodního soudu pro Prahu 10. Soud proto přiznal náhradu nákladů řízení v rozsahu dle § 14b a. t. 13. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 14. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.