11 C 310/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 8 600 Kč s příslušenstvím (nárok 1) a 6 890 Kč s příslušenstvím (nárok 2). Žalobkyně požadovala uhrazení uvedených částek z titulu neuhrazených příspěvků do garančního fondu za období od 14. 6. 2019 do 21. 9. 2019 (první nárok, vozidlo 1) a za období od 6. 12. 2019 do 20. 3. 2020 (druhý nárok, vozidlo 2). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení byly listinnými důkazy prokázány následující skutečnosti: 1/ Žalovaný byl vlastníkem a provozovatelem vozidel: a) [registrační značka], [VIN kód], nákladní automobil s nejvyšší povolenou hmotností do [anonymizována tři slova], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo [anonymizováno]“), b) [registrační značka], [VIN kód], osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad [číslo] cm³ do [anonymizována dvě slova] cm³, číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] (dále jen„ vozidlo [anonymizováno]“), a (zjištěnými údaji o vozidlech). 2/ V době od 14. 6. 2019 do 21. 9. 2019 (celkem 100 dní) neměl žalovaný ohledně vozidla 1 uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vozidlem 1 (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne 14. 11. 2019 vyzvala žalovaného k úhradě částky 8 900 Kč sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 8 600 Kč a z nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč do 30 dnů od doručení výzvy (výzva k úhradě ze dne 14. 11. 2019). Výzva k úhradě byla žalovanému doručena dne 19. 11. 2019 (výpis [anonymizováno] ze sledování zásilky [anonymizováno]). Žalovaný však na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. Žalovaný neuhradil zbývající dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 24. 1. 2022, která se dostala do sféry jeho dispozice (předžalobní výzva ze dne 24. 1. 2022 včetně podacího archu z téhož dne a sledování zásilky [anonymizováno]). 3/ V době od 6. 12. 2019 do 20. 3. 2020 (celkem 106 dní) neměl žalovaný ohledně vozidla 2 uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou vozidlem 2 (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne 28. 5. 2020 vyzvala žalovaného k úhradě částky 7 190 Kč coby příspěvku za výše uvedené období a z nákladů na uplatnění pohledávky ve výši 300 Kč do 60 dnů od doručení výzvy (výzva k úhradě ze dne 28. 5. 2020). Výzva k úhradě byla žalovanému doručena dne 2. 6. 2020 (výpis [anonymizováno] ze sledování zásilky [anonymizováno]). Žalovaný však na výzvu nereagoval a ničeho neuhradil. Žalovaný neuhradil dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne 24. 1. 2022, která se dostala do sféry jeho dispozice a vyzývala žalovaného k úhradě dlužné částky včetně nákladů na uplatnění příspěvku (předžalobní výzva ze dne 24. 1. 2022 včetně podacího archu z téhož dne a sledování zásilky [anonymizováno]). 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. <i>6. Podle § 1 odst. 2 písm. a) zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích povinnost pojištění odpovědnosti podle tohoto zákona splněna po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru silničních vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé, a doby, kdy je vozidlo odcizené.</i> <i>7. Podle § 4 odst. 1 zákona vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel (dále jen„ osoba povinná k zaplacení příspěvku“) jsou společně a nerozdílně povinni zaplatit [anonymizováno] (zkratka zavedená pro žalobkyni v § 1 odst. 1 písm. b/ zákona) příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno.</i> <i>8. Podle § 4 odst. 2 zákona při určení osoby povinné k zaplacení příspěvku se má za to, že</i> <i>a) osoba zapsaná jako vlastník vozidla v registru silničních vozidel je vlastníkem vozidla a</i> <i>b) osoba zapsaná jako provozovatel vozidla v registru silničních vozidel je provozovatelem vozidla.</i> <i>9. Podle § 4 odst. 3 zákona výše příspěvku se vypočte jako součin počtu dní, kdy byla porušována povinnost podle § 1 odst. 2, a výše denní sazby podle druhu vozidla.</i> <i>10. Podle § 4 odst. 4 zákona osoba povinná k zaplacení příspěvku je povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek.</i> <i>11. Podle § 4 odst. 5 zákona výši denní sazby příspěvku, druhy vozidel pro účely denní sazby příspěvku a výši nákladů [anonymizováno] spojených s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek podle odstavce 4 stanoví Ministerstvo financí vyhláškou.</i> <i>12. Podle § 4 odst. 6 zákona povinnost zaplatit příspěvek a náklady [anonymizováno] podle odstavce 4 zaniká, pokud [anonymizováno] do 1 roku ode dne vzniku povinnosti zaplatit příspěvek neodešle osobě povinné k zaplacení příspěvku výzvu k zaplacení příspěvku podle odstavce 7, jde-li o osobu zapsanou jako vlastník či provozovatel vozidla v registru silničních vozidel. V ostatních případech lhůta 1 roku nezačne běžet dříve, než se [anonymizováno] prokazatelně dozví, kdo je vlastníkem či provozovatelem vozidla.</i> <i>13. Podle § 4 odst. 7 zákona výzva k zaplacení příspěvku musí obsahovat popis důvodů vzniku nároku na příspěvek, vyčíslení výše příspěvku a nákladů [anonymizováno], lhůtu ke splnění povinnosti zaplatit příspěvek v trvání nejméně 30 dní ode dne doručení výzvy, poučení adresáta o jeho právech a povinnostech včetně možnosti doložit [anonymizováno] okolnosti vylučující vznik nároku na příspěvek a poučení o možnosti [anonymizováno] uplatnit nárok na zaplacení příspěvku a nákladů [anonymizováno] u soudu.</i> <i>14. Podle § 1968 věty první zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.</i> <i>15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.</i> 16. Ačkoliv byl žalovaný provozovatelem a vlastníkem vozidel 1 a 2, neměl sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti (§ 1 odst. 2 písm. a/ zákona), a to a) u vozidla 1 v období od 14. 6. 2019 do 21. 9. 2019 (celkem 100 dní) a b) u vozidla 2 od 6. 12. 2019 do 20. 3. 2020 (celkem 106 dní). Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem a vlastníkem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby, a to a) u vozidla 1 ve výši 86 Kč, stanovené v § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. (dále jen„ vyhláška“) a b) u vozidla 2 ve výši 65 Kč, stanovené v § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky, vynásobené počtem dní (u vozidla 1: 100 dní a u vozidla 2: 106 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (§ 4 odst. 3 zákona), tj. a) u vozidla 1: 8 600 Kč a b) u vozidla 2: 6 890 Kč. Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. za každý uplatněný nárok (uplatněny dva nároky). Žalovaný příspěvek do [anonymizována dvě slova] žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, řádně a včas nezaplatil a lhůta k zaplacení uplynula a) u vozidla 1 dne 19. 12. 2020 (první nárok) a b) u vozidla 2 dne 1. 8. 2020 (druhý nárok) a čímž se žalovaný dostal dle § 1968 o. z. následujícího dne do prodlení se zaplacením peněžitých dluhů a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 17. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku. Úroky z prodlení soud žalobkyni přiznal od jí požadovaných dat, byť prodlení v jednotlivých případech nastalo dříve, neboť je soud vázán ž