11 C 4/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 27. 10. 2021 domáhá vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 510 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 613,81 Kč z titulu neuhrazených televizních poplatků za období od listopadu 2018 do prosince 2020. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání již v návrhu, žalovaná se k této výzvě nevyjádřila, ačkoliv jí byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. S ohledem na zjištění učiněná z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé. Žalovaná se dne 15. 12. 2006 přihlásila do příslušné evidence držitelů [anonymizováno] přijímače jakožto poplatník [anonymizováno] poplatku. Tento poplatek však včas a řádně nehradila, neboť žalobkyni nezaplatila platby za listopad 2018 až prosinec 2020. Takto jí vznikl dluh celkem v částce 3 510 Kč. Žalobkyně žalovanou ke splnění této povinnosti písemně vyzvala, žalovaná však ani poté ničeho neuhradila. 5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 6. Soud věc posoudil po právní stránce dle § 3 odst. 2, § 6, § 7 odst. 2 a § 10 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon“). Podle citovaných ustanovení zákona se osoba, která vlastní [anonymizováno] přijímač, stává poplatníkem [anonymizováno] poplatku ve výši 135 Kč měsíčně. Tento poplatek je poplatník povinen zaplatit provozovateli vysílání nejpozději do patnáctého dne každého kalendářního měsíce. V případě, že poplatník nezaplatí [anonymizováno] poplatek ani na základě výzvy provozovatele, je provozovatel vysílání ze zákona oprávněn domáhat se svého práva u soudu. Žalovaná dlužnou částku ve výši 3 510 Kč přes výzvy žalobkyně nezaplatila, žalobkyni tak vzniklo právo vymáhat tuto částku u soudu dle § 10 zákona. Nárok žalobkyně na úrok z prodlení pak plyne z § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), výše úroku z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Žalovaná se do prodlení s jednotlivými platbami dostala vždy den následující po jejich splatnosti. Celková výše kapitalizovaných úroků ke dni 27. 10. 2021 (tj. ke dni podání žaloby) činí 613,81 Kč. 7. Žalovaný se dostal do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, a žalobkyně tak má právo i na zaplacení úroku z prodlení podle § 1970 o. z., ve výši dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to ode dne následujícího po splatnosti dlužného pojistného, tj. od 24. 10. 2020 (soud však počátek i konec prodlení stanovil ve výroku tak, jak navrhla žalobkyně, neboť nemohl její návrh překročit v neprospěch žalovaného). 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, že žalobě v plném rozsahu vyhověl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení ve výši 600 Kč. Tato částka je tvořena zaplaceným soudním poplatkem za žalobu ve výši 400 Kč, a dále paušální náhradou nákladů za dva úkony (předžalobní výzva a podání návrhu ve věci samé) dle § 2 odst. 1 vyhlášky č. 254/2015 Sb. v celkové výši 200 Kč (2 úkony x 100 Kč). Soud nepřiznal žalobkyni náklady právního zastoupení advokátem, neboť v souladu s nálezem [název soudu] ze dne 24. 7. 2013, [anonymizováno] [ústavní nález], dospěl k závěru, že k uplatnění nároku vyplývajícího z nezaplacení [anonymizováno] poplatků nebylo třeba odborných znalostí v míře přesahující běžné znalosti zaměstnanců žalobkyně, a proto se najednalo o účelně vynaložené náklady. 10. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a podle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. 11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.