12 C 133/2022-34 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 21. 9. 2021, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 23 440 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [právnická osoba] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“) uzavřela dne 18. 7. 2019 se žalovaným smlouvu o úvěru [číslo] na základě které poskytla právní předchůdkyně žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal vrátit částku 21 600 Kč spolu s příslušenstvím do 16. 12. 2020. Jelikož žalovaný částku neuhradil řádně a včas, vznikla mu povinnost zaplatit smluvní pokutu ve výši 0,1 % denně z dlužné částky, a to za každý den prodlení. Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, která byla uzavřena mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně. Dlužná částka se skládá z nesplacené jistiny ve výši 20 000 Kč, nesplaceného úroku ve výši 1 600 Kč, nesplacené smluvní pokuty ve výši 3 880 Kč a neuhrazené paušální náhrady nákladů za upomínání ve výši 900 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes výzvu ze strany žalobkyně. 2. Podáním ze dne 20. 6. 2022 vzala žalobkyně žalobu částečně zpět co do co do kapitalizovaného úroku z prodlení ve výši 2 500 Kč a smluvní pokuty ve výši 3 440 Kč. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil, ačkoliv mu byla žaloba doručena dle ust. § 46b písm. a) o. s. ř. na adresu evidovanou v informačním systému evidence obyvatel ve spojení s ust. § 49 odst. 2, 4 o. s. ř a následně vyvěšena na úřední desce soudu. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav: dne 18. 7. 2019 uzavřel žalovaný s právní předchůdkyní žalobkyně smlouvu o úvěru, na základě které byl žalovanému poskytnut úvěr ve výši 20 000 Kč (smlouvou o úvěru [číslo] obchodními podmínkami). Žalovaný svoji vůli uzavřít smlouvu projevil tzv. verifikační platbou. Žalovaný čerpal úvěr bezhotovostně, tj. převodem na účet (výpisem z účtu ZAPLO potvrzující převedení verifikační platby žalovaným, výpisem z účtu ZAPLO potvrzující čerpání úvěru převedeném na účet žalovaného). Aktivní legitimace žalobkyně je dána na základě smlouvy o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, která byla uzavřena mezi žalobkyní a právní předchůdkyní žalobkyně. O postoupení pohledávky byl žalovaný informován (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 3. 2021, oznámením o postoupení pohledáky včetně pocacího archu). Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku zaslanou zástupcem žalobkyně dne 1. 9. 2021 (předžalobní upomínkou ze dne 1. 9. 2021, podacím archem). 6. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). 9. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 12. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 13. Žalobkyně a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které žalobkyně poskytla žalovanému úvěr ve výši 20 000 Kč. Žalobkyně vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. 14. Žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném také zaplacení zákonného úroku z prodlení (§ 1968 a § 1970 o. z.). Výše úroků z prodlení se řídí § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., o počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). 15. Soud řízení výrokem I. rozsudku částečně zastavil v souladu s ust. § 96 odst. 1, 2 o. s. ř. s ohledem na částečné zpětvzetí žaloby ze dne 20. 6. 2022. 16. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku, tedy žalobě ve zbývající části vyhověl. 17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 390 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 938 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 23 440 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 18. O lhůtě k plnění rozhodl soud podle § 160 odst. 1 o. s. ř. tak, že stanovené povinnosti uložil splnit ve lhůtě tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, soud takto rozhodl vzhledem k tomu, že neshledal podmínky pro stanovení lhůty delší.