12 C 207/2022-41 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 7. 6. 2022, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 20 431,89 EUR z titulu dohody o splátkách, kterou žalobkyně uzavřena se žalovanou dne 28. 4., 2020 (dále jen„ dohoda o splátkách“), na základě které se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit cenu účtovanou jednotlivými fakturami. Žalovaná se smlouvou zavázala uhradit cenu v celkem pěti pravidelných splátkách s tím, že žalobkyně dle odst. 2.2 dohody o splátkách bude po úplné úhradě pohledávky dle sjednaného splátkového kalendáře v odst. 2.1 dohody o splátkách považovat celý dluh za splacený a nebude po žalované v souvislosti s tímto dluhem požadovat jakékoliv další nároky. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou splátek, požaduje žalobkyně po žalované zaplacení částky 20 431,89 EUR představující zákonný úrok z prodlení z částek vyúčtovaných žalobkyní na základě jednotlivých faktur. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní upomínku. 2. Platebním rozkazem ze dne 10. 6. 2022, vydaným pod [číslo jednací], soud výše uvedené žalobě zcela vyhověl a žalovanou v souladu s ust. § 114b o. s. ř. vyzval, aby se pro případ, že podá odpor, ve lhůtě 30 dnů ode dne uplynutí lhůty k podání odporu písemně vyjádřila ve věci samé k žalobě, která jí byla doručena spolu s platebním rozkazem. 3. V odporu doručeným soudu dne 28. 6. 2022, resp. v doplnění odporu ze dne 28. 7. 2022, žalovaná uvedla, že uzavřela se žalobkyní dne 28. 4. 2020 dohodu o splátkách, na základě které se zavázala uhradit již dříve splatný dluh ve výši 318 969,94 EUR v celkem pěti splátkách ve výši 50 000 EUR do 30. 4. 2020, ve výši 50 000 EUR do 30. 5. 2020, ve výši 75 000 EUR do 30. 6. 2020 ve výši 75 000 EUR do 30. 7. 2020 a ve výši 68 869,94 EUR do 30. 8. 2020. Žalovaná sice uhradila dluh ve výši 318 869,94 EUR, nicméně ne ve výše uvedených splátkách. Dluh byl uhrazen v osmi splátkách, a to ve výši 36 803,54 EUR dne 30. 4. 2020, ve výši 60 145,29 EUR dne 1. 6. 2020, ve výši 72 952,43 EUR dne 1. 7. 2020, ve výši 54 741,38 EUR dne 10. 8. 2020, ve výši 13 359,16 EUR dne 31. 8. 2020, ve výši 41 885,40 EUR dne 6. 10. 2020, ve výši 20 096,56 EUR dne 30. 10. 2020 a ve výši 18 886,18 EUR dne 5. 11. 2020. Žalovaná má za to, že s ohledem na úhradu celkové dlužné částky nemá žalobkyně nárok po ní požadovat úrok z prodlení. Žalovaná rovněž namítla, že žalobkyně postupovala při výpočtu výše úroků z prodlení nesprávně, když úroky z prodlení vyčíslila za období od data původní splatnosti jednotlivých pohledávek tvořící dluh žalované. Žalobkyně dle žalované opomněla, že uzavřením dohody o splátkách došlo ke změně obsahu závazku, když původní závazek zanikl a byl nahrazen závazkem novým. <b>4. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.</b> 5. Z dohody o splátkách ze dne 28. 4. 2020 spolu s tabulkou s rekapitulací splátek má soud za prokázané, že předmětem dohody uzavřené mezi žalobkyní jako věřitelem a žalovanou jako dlužníkem je dluh v celkové výši 318 869,94 EUR vzniklý na základě faktur specifikovaných v dohodě o splátkách, které byly ke dni podpisu dohody po splatnosti. Žalovaná se zavázala uhradit dlužnou částku v pěti pravidelných splátkách ve výši 50 000 EUR do 30. 4. 2020, ve výši 50 000 EUR do 30. 5. 2020, ve výši 75 000 EUR do 30. 6. 2020 ve výši 75 000 EUR do 30. 7. 2020 a ve výši 68 869,94 EUR do 30. 8. 2020 (odst. 2.1 dohody o splátkách). Žalobkyně prohlásila, že bude po úplné úhradě pohledávky dle sjednaného splátkového kalendáře považovat celý dluh za splacený a nebude po žalované v souvislosti s tímto dluhem požadovat jakékoliv další nároky (odst. 2.2 dohody). 6. Z výzvy k zaplacení zákonného úroku z prodlení ze dne 23. 6. 2021 spolu s potvrzením o doručení do datové schránky žalobkyně a tabulky výpočtů úroků z prodlení se zákonnou sazbou od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 vyplývá, že žalovaná byla právním zástupcem žalobkyně vyzvána k zaplacení dlužné částky 20 431,89 EUR do 7 dnů ode dne doručení této výzvy. Částka představuje zákonný úrok z prodlení ve výši 10 % ročně z částek vyúčtovaných na základě jednotlivých faktur. Výzva byla žalované doručena do datové schránky dne 25. 6. 2021. 7. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba], [číslo] ze dne 30. 4. 2020 soud ověřil, že došlo k připsání šesti plateb na účet žalobkyně celkem v částce 50 000 EUR. 8. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba], [číslo] ze dne 1. 6. 2020 soud ověřil, že došlo k připsání pěti plateb na účet žalobkyně celkem v částce 50 000 EUR. 9. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba], [číslo] ze dne 1. 7. 2020 soud ověřil, že došlo k připsání jedenácti plateb na účet žalobkyně celkem v částce 75 000 EUR. 10. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba], [číslo] ze dne 10. 8. 2020 soud ověřil, že došlo k připsání jedné platby na účet žalobkyně v částce 50 000 EUR. 11. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba], [číslo] ze dne 31. 8. 2020 soud ověřil, že došlo k připsání jedné platby na účet žalobkyně celkem v částce 25 000 EUR. 12. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba], [číslo] ze dne 6. 10. 2020 soud ověřil, že došlo k připsání pěti plateb na účet žalobkyně celkem v částce 29 887,20 EUR. 13. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba], [číslo] ze dne 30. 10. 2020 soud ověřil, že došlo k připsání dvou plateb na účet žalobkyně celkem v částce 20 096,56 EUR. 14. Z výpisu z účtu žalobkyně vedeného u [právnická osoba], [číslo] ze dne 5. 11. 2020 soud ověřil, že došlo k připsání čtyř plateb na účet žalobkyně celkem v částce 18 886,18 EUR. <b>15. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o. s. ř., listinné důkazy považuje za pravé a věrohodné, nebyly žádnou ze stran zpochybněny.</b> 16. Účastníci učinili nesporným, že není nutné provádět dokazování jednotlivými fakturami vystavovaných v EUR, když všechny byly vypsány v částkách se zbývajícím dluhem a splatností v dohodě o splátkách. 17. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Žalobkyně uzavřela dne 28. 4. 2020 se žalovanou dohodu o splátkách, na jejímž základě se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit splatné faktury, a to v pěti pravidelných splátkách specifikovaných v dohodě o splátkách. V případě prodlení s úhradou jednotlivých splátek byla žalobkyně oprávněna požadovat po žalované zaplacení dalších nároků, např. úroku z prodlení. Ačkoliv žalovaná zaplatila dlužnou částku, dostala se do prodlení s úhradou jednotlivých splátek, které nebyly hrazeny v souladu se splátkovým kalendářem. V souvislosti s tím žalobkyně požaduje po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení, jehož výši vyčíslila podle splatnosti jednotlivých faktur. Žalovaná ničeho neuhradila ani přes předžalobní upomínku. 18. Podle ust. § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) zná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. 19. Podle ust. § 1902 o. z. se dohodou o změně obsahu závazku dosavadní závazek ruší a nahrazuje se novým závazkem. Může-li však dosavadní závazek vedle nového závazku obstát, má se za to, že nebyl zrušen. 20. Podle ust. § 1981 o. z. je stranám na vůli si ujednat zánik závazku, aniž bude zřízen závazek nový. 21. Zjištěný skutkový stav soud posoudil podle ust. § 2053 o. z. jako uznání dluhu žalovanou s dohodou o splátkovém kalendáři jako způsob utvrzení dluhu ve spojení s ust. § 1902 o. z., když si účastníci dohodou o splátkách sjednali zaplacení dlužné částky, přičemž původní závazek dlužníka uhradit dlužnou částku byl změněn, a to jak do výše splátek, tak co do termínu jejich splatnosti. Jelikož je mezi účastníky nesporné, že spolu dohodu o splátkách uzavřeli, soud se dále nezabýval náležitostmi uznání dluhu, nicméně se zaměřil na zkoumání, zda se v daném případě jedná o privativní či kumulativní novaci. 22. Rozdílem mezi kumulativní a privativní novací se zabýval Nejvyšší soud, když došel k závěru, že o kumulativní novaci se bude jednat v případě, že při zachování původního závazku dojde k zániku určitých dosavadních vzájemných práv a povinností a v jejich nahrazení nově sjednanými, popř. dojde ke vzniku nových práv a povinností vedle těch již existujících. Pokud by došlo k zániku závazku a jeho nahrazením závazkem nový, jednalo by se o privativní novaci (srov. rozsudek NS ze dne 9. 7. 2009, sp. zn. 23 Cdo 4035/2007). 23. Soud dospěl k závěru, že z ničeho nelze vyvodit, že by účastníci měli v úmyslu zrušení původního závazku a jeho nahrazení závazkem novým, takže soud vychází z toho, že účastníci původní ujednání o výši a termínu splatnosti jednotlivých splátek pouze změnili, tj. že dlužná částka byla zachována, pouze se účastníci dohodli na její úhradě