12 C 351/2020-61 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou zdejšímu soudu dne 17. 7. 2020, domáhala vydání rozhodnutí, kterým by soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobkyni částku 3 645 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila tím, že žalovaný se stal držitelem televizního přijímače, čímž mu vznikla povinnost přihlásit se jako poplatník televizního poplatku, což žalovaný splnil dne 23. 9. 2013. Žalovaný však nedostál své zákonné poplatkové povinnosti dle zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, když nezaplatil televizní poplatky v celkové výši 3 645 Kč za říjen 2017, leden 2018, duben 2018, červenec 2018, říjen 2018, leden 2019, duben 2019, červenec 2019 a říjen 2019 po 135 Kč za měsíc (tj. celkem 405 Kč čtvrtletně). Ačkoliv žalobkyně žalovaného k uhrazení dlužné částky písemně vyzvala, žalovaný ani v dodatečné lhůtě ničeho nezaplatil. Vedle dlužného televizního poplatku ve výši 3 645 Kč se žalobkyně domáhala také zaplacení zákonného úroku z prodlení kapitalizovaného v částce 569,21 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě dne 1. 2. 2021 vyjádřil tak, že s nárokem žalobkyně nesouhlasil, neboť na základě nájemní smlouvy ze dne 15. 8. 2013, uzavřené mezi žalovaným a manžely [příjmení], se žalovaný stal držitel / uživatelem televizního přijímačem a v souvislosti s tím také poplatníkem televizního poplatku. Ke dni 1. 7. 2017 došlo dohodou stran k ukončení nájemní smlouvy mezi žalovaným a manžely [příjmení] a k tomu datu žalovaný přestal být držitelem / uživatelem předmětného televizního přijímače. Poplatníkem se podle žalovaného stal jeho vlastník, popř. třetí osoba, které vlastník namísto žalovaného držbu či užívání televizního přijímače přenechal. Z žalovaným citovaných rozhodnutí je zcela zřejmé, že žalovaný není povinen platit poplatky z televizního přijímače za období, v němž nebyl držitelem ani uživatelem daného televizního přijímače. Stejně tak žalobce není za dané situace oprávněn tyto poplatky po žalovaném požadovat, neboť je oprávněn poplatky požadovat po vlastníkovi televizního přijímače, popř. po jeho novém držiteli / uživateli, přenechal-li vlastník televizní přijímač třetí osobě. Pokud by přitom žalobce inkasoval poplatky od žalovaného, mohl by je zároveň vymáhat i po tomto faktickém poplatníkovi, a obdržel by tak z jednoho televizního přijímače poplatky dvakrát. Závěrem žalovaný na výzvu soudu sdělil, že souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. <b>3. Při svém rozhodování ve věci soud vycházel ze skutkových zjištění učiněných jednak na základě shodných tvrzení účastníků, jednak na základě provedených důkazů.</b> 4. Z potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků – výpisu z evidence České televize pod variabilním symbolem [číslo] ze dne 8. 7. 2020, vzal soud za prokázané, že poplatníkem je žalovaný s přihlášením televizního přijímače v září 2013. 5. Z potvrzení České pošty bez uvedení data soud ověřil, že údaje uvedené na potvrzení o přihlášení poplatníka televizních poplatků odpovídají vedeným záznamů v databázi, kdy veškeré údaje poskytnuté poplatníkem jsou převáděny do elektronické podoby a v této formě předávány České televizi. 6. Z výzev České pošty soud zjistil, že oddělení [jméno] České pošty vyzvalo žalovaného dne 7. 12. 2019 k úhradě vzniklého peněžitého závazku žalovaného ve výši 4 480,24 Kč, včetně úroků, kdy celkem dlužná jistina má činit 4 108,35 Kč, neboť Česká pošta je pověřena inkasem pohledávek věřitele Česká televize od jeho dlužníků. Výzva byla vhozena do schránky žalovanému na adresu [adresa]. Následně byl žalovaný vyzván dopisem ze dne 21. 1. 2020 k úhradě vzniklého peněžitého závazku žalovaného ve výši 4 480,24 Kč, tento dopis však nebyl žalovaným vyzvednut. Naposledy byl žalovaný k úhradě předmětné částky vyzván dopisem ze dne 25. 3. 2020, který mu byl vhozen do poštovní schránky na totožné adrese dne 1. 4. 2020. 7. Ze specifikace výpočtu kapitalizovaného zákonného úroku z prodlení soud zjistil, že částka 569,21 Kč byla vypočtena z částky 405 Kč od 16. 10. 2017 do 17. 7. 2020 ve výši 89,81 Kč, dále z částky 405 Kč od 16. 1. 2018 do 17. 7. 2020 ve výši 86,15 Kč, z částky 405 Kč od 16. 4. 2018 do 17. 7. 2020 ve výši 77,66 Kč, z částky 405 Kč od 16. 7. 2018 do 17. 7. 2020 ve výši 73,15 Kč, z částky 405 Kč od 16. 10. 2018 do 17. 7. 2020 ve výši 63,96 Kč, z částky 405 Kč od 16. 1. 2019 do 17. 7. 2020 ve výši 59,33 Kč, z částky 405 Kč od 16. 4. 2019 do 17. 7. 2020 ve výši 49,60 Kč, z částky 405 Kč od 16. 7. 2019 do 17. 7. 2020 ve výši 39,75 Kč a z částky 405 Kč ode dne 16. 10. 2019 do 17. 7. 2020 ve výši 29,80 Kč. 8. Z kopie ukončení nájemní smlouvy ze dne 1. 7. 2017 se podává, že žalovaný ke dni 1. 7. 2017 ukončil nájemní smlouvu, uzavřenou dne 15. 8. 2013 s manželi [příjmení], týkající se pronájmu jednotky 102 na adrese [adresa]. <b>9. K provedeným důkazům soud uvádí, že je hodnotil jednotlivě i ve vzájemné souvislosti, v souladu s ust. § 132 o.s.ř., listinné důkazy považuje za pravé a věrohodné, nebyly žádnou ze stran zpochybněny.</b> 10. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: žalobkyně je právnickou osobou zřízenou zákonem č. 483/1991 Sb., o České televizi, za účelem poskytování veřejné služby v oblasti televizního vysílání. Žalovanému vznikla povinnost hradit televizní poplatek ve výši 135 Kč měsíčně (tj. 405 Kč čtvrtletně), když se v září 2013 stal poplatníkem televizního poplatku s jedním televizním přijímačem. Přestože v červenci 2017 žalovaný ukončil nájem bytové jednotky [číslo] jehož součástí byl i televizní přijímač, žádným způsobem nedal ukončení poplatkové povinnosti žalobkyni na vědomí, ani se z evidence poplatníků neodhlásil. 11. Podle ust. § 2 odst. 2 zákona č. 348/2005 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích a o změně některých zákonů (dále jen„ zákon o rozhlasových a televizních poplatcích“), se televizní poplatek platí ze zařízení technicky způsobilého k individuálně volitelné reprodukci televizního vysílání, je-li šířeno prostřednictvím zemských rádiových vysílacích zařízení využívajících rádiové kmitočty vyhrazené pro šíření a přenos rozhlasového nebo televizního vysílání, družic nebo kabelových systémů (dále jen "televizní přijímač"). Toto zařízení se považuje za televizní přijímač i v případě, že si jej poplatník upraví k jinému účelu. 12. Dle ust. § 3 odst. 2 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je poplatníkem televizního poplatku fyzická osoba nebo právnická osoba, která vlastní televizní přijímač. Jestliže drží nebo z jiného právního důvodu alespoň 1 měsíc užívá rozhlasový přijímač fyzická osoba nebo právnická osoba, která není jeho vlastníkem, je poplatníkem tato osoba. Dle odst. 4 tohoto ustanovení jestliže je fyzická osoba nebo právnická osoba, která není přihlášena v evidenci poplatníků rozhlasového poplatku nebo v evidenci poplatníků televizního poplatku, odběratelem elektřiny připojeným k distribuční soustavě, považuje se za poplatníka rozhlasového a televizního poplatku s povinností platit, pokud Českému rozhlasu nebo České televizi (dále jen "provozovatel vysílání ze zákona") po jejich písemné výzvě neoznámí písemným čestným prohlášením opak, a to s účinností od marného uplynutí lhůty 30 dnů ode dne doručení této výzvy. Součástí výzvy musí být poučení o následcích neprokázání opaku v takto stanovené lhůtě. 13. Dle ust. § 6 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích činí měsíční výše rozhlasového poplatku 45 Kč, měsíční výše televizního poplatku činí 135 Kč. 14. Podle ust. § 8 odst. 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích, je z evidence poplatníků rozhlasového nebo televizního poplatku povinen se odhlásit poplatník, který a) přestal být poplatníkem podle tohoto zákona; b) byl osvobozen podle § 4 odst. 1, c) neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek podle § 5 odst. 2, a to do 15 dnů ode dne, kdy nastaly skutečnosti odůvodňující odhlášení. Při odhlášení je povinen připojit písemné čestné prohlášení potvrzující, že nastala některá z těchto skutečností. Odhlašuje-li se z evidence poplatníků fyzická osoba, která podle § 5 odst. 2 neplatí rozhlasový nebo televizní poplatek, je v čestném prohlášení povinna dále uvést jméno, popřípadě jména a příjmení, datum narození a adresu trvalého pobytu, u cizinců popřípadě dlouhodobého pobytu poplatníka, s nímž žije ve společné domácnosti12) a který splnil oznamovací povinnost podle odstavce 2. 15. V daném případě ze skutkových zjištění v projednávané věci vyplývá, že žalovanému vznikla povinnost hradit televizní poplatek za jeden televizní přijímač ve výši 135 Kč měsíčně, když se v září 2013 stal poplatníkem televizního poplatku. Přestože v červenci 2017 žalovaný ukončil nájemní smlouvu k bytové jednotce, v němž užíval televizní přijímač, neodhlásil se v rozporu s ust. § 8 odst. 8 zákona o rozhlasových a televizních poplatcích žalovaný z evidence poplatníků televizního poplatku, ani žádným jiným způsobem neinformoval žalobkyni o této skutečnosti. Soud v řízení provedl všechny účastníky navržené důkazy, kte