14 C 219/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala na žalovaném zaplacení částky 20 874 Kč 20 874 Kč jako příspěvku žalovaného za nepojištěné motorové vozidlo [registrační značka] za dobu od 27. 12. 2019 do 31. 7. 2020 (ohledně uvedeného vozidla nebyla uzavřena pojistná smlouva týkající se [anonymizováno 7 slov]), včetně nákladů na uplatnění pohledávky v souhrnné výši 600 Kč. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v [země], žalovaný je státním občanem [země] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země] s bydlištěm v [země]. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 [nařízení EP]. Podle čl. 6 odst. 1 nařízení [anonymizováno] parlamentu a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne 17. 6. 2008 o právu rozhodném pro smluvní závazkové vztahy ([anonymizována dvě slova]) je rozhodným právem v této věci právo obvyklého místa bydliště žalovaného, který je spotřebitelem, tedy české právo. 4. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně souhlasila s rozhodnutím věci bez nařízení jednání, žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o. s. ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 5. Soud na základě listinných důkazů, které měl k dispozici, učinil následující skutková zjištění.: Žalovaný byl od 17. 7. 2018 nejméně do 23. 8. 2022 vlastníkem vozidla s [registrační značka] (objem válců motoru nad [číslo] cm3), kdy toto vozidlo bylo zapsáno v registru vozidel jako provozované (sdělením [stát. instituce] ze dne 23. 8. 2022). V době od 27. 12. 2019 do 31. 7. 2020 ohledně tohoto vozidla neuzavřel smlouvu [anonymizována dvě slova] odpovědnosti za škodu způsobenou jeho provozem (výpisem o zjištění údajů o vozidle). Žalobkyně žalovanému vyměřila příspěvek ve výši 8 928 Kč za dobu od 27. 12. 2019 do 31. 3. 2020 a ve výši 11 346 Kč za dobu od 1. 4. 2020 do 31. 7. 2020 a vyzvala jej k jeho úhradě výzvami ze dne 23. 9. 2020 a ze dne 2. 12. 2020, k čemuž mu stanovila lhůtu 60 dnů od doručení výzvy. Výzvy byly žalovanému zaslány prostřednictvím provozovatele poštovních služeb (výzvami ze dne 23. 9. 2020 a ze dne 2. 12. 2020). Následně byl žalovaný vyzván k úhradě příspěvků navýšených o náklady na upomínání po 300 Kč za každý příspěvek (upomínkami z dní 21. 1. 2021 a 11. 3. 2021). Dne 6. 1. 2022 žalobkyně žalovanému odeslala předžalobní výzvu (předžalobní výzvou, podacím archem). Žalovaný netvrdil, ani ničím neprokázal, že by žalobkyni žalovanou částku zcela nebo zčásti uhradil. 6. Po právní stránce posoudil soud věc dle následujících ustanovení: 7. Podle 1 odst. 2 písm. a) zákona č. § 168/1999 Sb., [anonymizována dvě slova] odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti“) nestanoví-li tento zákon jinak, musí být v případě vozidla zapsaného v registru silničních vozidel podle zákona upravujícího podmínky provozu vozidel na pozemních komunikacích po celou dobu, kdy je vozidlo zapsáno v registru silničních vozidel, s výjimkou doby, kdy je v registru vozidel zapsáno jako vyřazené z provozu, vyvezené do jiného státu nebo zaniklé a doby, kdy je vozidlo odcizené. 8. Podle § 4 odst. 1 zákona o pojištění odpovědnosti jsou vlastník tuzemského vozidla a jeho provozovatel povinni společně a nerozdílně zaplatit [anonymizováno] příspěvek za každý den porušení povinnosti podle § 1 odst. 2; to neplatí, bylo-li vozidlo odcizeno. 9. Podle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti je osoba povinná k zaplacení příspěvku povinna zaplatit [anonymizováno] náklady spojené s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek. 10. Dle vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. se stanoví denní sazba příspěvku pro osobní automobil se zdvihovým objemem válců nad objem válců motoru nad [anonymizována tři slova] v § 2 odst. 1 písm. i) ve výši 93 Kč denně. 11. Podle § 573 o. z. se má za to, že došlá zásilka odeslaná s využitím provozovatele poštovních služeb došla třetí pracovní den po odeslání, byla-li však odeslána na adresu v jiném státu, pak patnáctý pracovní den po odeslání. 12. Podle § 1968 o. z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 13. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li si strany výši úroku z prodlení; považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 14. Vztaženo na posuzovaný případ soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaný jako vlastník a provozovatel motorového vozidla, které je zapsáno jako provozované v registru vozidel, porušil svou zákonnou povinnost stanovenou v § 1 odst. 2 písm. a) zákona o pojištění odpovědnosti, v důsledku čehož žalobkyni dle § 4 odst. 1 zákona [anonymizována dvě slova] odpovědnosti vznikl nárok na příspěvek za každý den porušení této povinnosti, včetně nákladů spojených s mimosoudním vymáháním příspěvku ve výši 300 Kč (§ 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti). Výše příspěvku je stanovena s ohledem na typ vozidla v § 2 odst. 1 písm. i) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb. (93 Kč/den). Žalovaný byl vyzván k úhradě příspěvku, k čemuž mu žalobkyně stanovila lhůtu 60 dnů od doručení výzvy k zaplacení příspěvku, kdy tuto lhůtu žalobkyně určila nad rámec požadavků § 4 odst. 7 zákona o pojištění odpovědnosti, který stanoví, že lhůta musí být poskytnuta nejméně v trvání 30 dnů. Výzva byla žalovanému zaslána prostřednictvím provozovatele poštovních služeb, tedy se má za to, že mu byla doručena třetí pracovní den (§ 573 o. z.), žalobkyně však zásilku považuje za doručenou 15. den po odeslání a od tohoto data odvíjí splatnost žalované pohledávky (jednotlivých příspěvků). Jelikož žalovaný příspěvky přes výzvu neuhradil, ocitl se v prodlení s plněním peněžitého dluhu (§ 1968 o. z.) a soud žalobkyni přiznal též nárok na úrok z prodlení (§ 1970 o. z.) ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 15. Vzhledem k tomu, že žalobkyni se předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku rozsudku. 16. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 288 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 836 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 20 874 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Dle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupce žalobkyně. 17. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku v souladu s § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.