16 C 82/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou ze dne 31. 12. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 5 890 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení, s tím, že žalovaný coby provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru od [anonymizována tři slova] do [anonymizována tři slova], [registrační značka] neměl v období od 28. 3. 2018 do 21. 6. 2018 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb. Při zákonné denní sazbě 65 Kč za vozidlo činí celková výše příspěvku za jeho provozování bez pojištění za uvedené období (86 dnů) částku 5 590 Kč. Žalobce požadoval rovněž částku ve výši 300 Kč, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný byl před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 4. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný, který byl vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], se zdvihovým objemem válců od [anonymizováno 6 slov], neměl v období od 28. 3. 2018 do 21. 6. 2018 včetně (celkem po dobu 86 dnů) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti vyzval žalobce dne 3. 8. 2018 žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení této výzvy s tím, že po žalovaném zároveň požadoval úhradu nákladů za upomínku ve výši 300 Kč. Žalovaný na tuto výzvu, která mu byla doručena, nereagoval. Bez reakce zůstala též upomínka žalobkyně ze dne 26. 9. 2018, 21. 12. 2018 a předžalobní výzva zaslaná žalovanému právní zástupkyní žalobce dne 16. 11. 2021, a žalovaný neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) uhradil. 5. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 3 odst. 1, 2 a § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., podle § 4 odst. 5 tohoto zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. a podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Prodlení žalovaného s úhradou příspěvku soud posoudil podle § 513, § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když se žalovaný dostal do prodlení dnem následujícím po dni splatnosti příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním vymáháním. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jež byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 890 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobce povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobce a lhůty k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.