17 C 112/2022-26 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu neuhrazených plateb za vodné a stočné za období od 10. 9. 2020 do 20. 9. 2021. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu věci: Žalobkyně předložila soudu smlouvu ze dne 30. 12. 2020 označenou jako Smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod [číslo] na jejímž základě se žalobkyně zavázala dodávat žalované v odběrném místě [obec], [obec], [ulice a číslo], vodu z vodovodu a odvádět odpadní vody kanalizací. Žalobkyně navzdory výzvě soudu nedoložila smlouvu v úplném znění, neboť v předloženém výtisku na sebe jednotlivé listy nenavazovaly, a tedy smlouva byla zjevně neúplná. Žalovaná neuhradila fakturu [číslo] se splatností dne 7. 10. 2021, vystavenou za neuhrazené vodné a stočné za období od 10. 9. 2020 do 20. 9. 2021 ve výši 1 088 Kč. Žalovaná dlužnou částku neuhradila, ani přes výzvu ze strany žalobkyně. 5. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) ve spojení se zákonem č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích (dále jen„ zákon o vodovodech a kanalizacích“) jako bezdůvodné obohacení, neboť žalobkyně navzdory výzvě soudu nedoložila, že s žalovanou uzavřela smlouvu o dodávce vody a odvádění odpadních vod. 6. Ačkoliv byla žalovaná podle zákona o vodovodech a kanalizacích povinna hradit za odebírání vody z vodovodu a vypouštění odpadní vody do kanalizace předepsané platby, svou povinnost nesplnila, a tedy se na úkor žalobkyně bezdůvodně obohatila. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužné částky ve lhůtě do 7. 10. 2021, žalovaná však svůj dluh řádně a včas nezaplatila, čímž se dle § 1968 o. z. dostala do prodlení a podle § 1 970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat vedle úhrady dlužné částky rovněž úrok z prodlení. Žalobkyně požaduje úrok z prodlení od 8. 10. 2021, jeho výše vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 088 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (příprava a převzetí právního zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 9. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. 10. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.