21 C 258/2022-24 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 475 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu za období od [datum] do [datum], částku 2 180 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu za období od [datum] do [datum] a částku 5 752 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného příspěvku do garančního fondu za období od [datum] do [datum] 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení byly listinnými důkazy prokázány následující skutečnosti: 1/ Žalovaná byla v obdobích od [datum] do [datum], od [datum] do [datum] a od [datum] do [datum] vlastníkem a provozovatelem vozidla [registrační značka], [VIN kód] (osobní automobil se zdvihovým objemem válců motoru nad 1 350 cm3 do 1 850 cm3), číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]. 2/ V době od [datum] do [datum] (celkem 25 dní) neměla žalovaná ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě částky 1 475 Kč, sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 1 175 Kč a z poplatku spojeného s mimosmluvním uplatněním práva ve výši 300 Kč, do 30 dnů od doručení výzvy, avšak ta na výzvu, doručenou jí dne [datum], nereagovala a ničeho neuhradila. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne [datum], která se dostala do sféry její dispozice. 3/ V době od [datum] do [datum] (celkem 40 dní) neměla žalovaná ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě částky 2 180 Kč, sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 1 880 Kč a z poplatku spojeného s mimosmluvním uplatněním práva ve výši 300 Kč, do 60 dnů od doručení výzvy, avšak ta na výzvu, doručenou jí dne [datum], nereagovala a ničeho neuhradila. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne [datum], která se dostala do sféry její dispozice. 4/ V době od [datum] do [datum] (celkem 116 dní) neměla žalovaná ohledně tohoto vozidla uzavřenou smlouvu o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou uvedeným vozidlem (tzv. povinné ručení). Žalobkyně dne [datum] vyzvala žalovanou k úhradě částky 5 752 Kč, sestávající z příspěvku za výše uvedené období ve výši 5 452 Kč a z poplatku spojeného s mimosmluvním uplatněním práva ve výši 300 Kč, do 60 dnů od doručení výzvy, avšak ta na výzvu, doručenou jí dne [datum], nereagovala a ničeho neuhradila. Žalovaná neuhradila dlužnou částku ani přes předžalobní upomínku žalobkyně ze dne [datum], která se dostala do sféry její dispozice. 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 6. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 1 odst. 2 písm. a) a § 4 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla (dále jen„ zákon“), ve spojení se zákonem č. 89/2012 Sb., občanským zákoníkem (dále jen„ o. z.“). 7. Ačkoliv byla žalovaná v rozhodné době provozovatelem a vlastníkem předmětného vozidla, v období od [datum] do [datum] (celkem 25 dnů), v období od [datum] do [datum] (celkem 40 dnů) a v období od [datum] do [datum] (celkem 116 dnů) neměla sjednáno zákonem uložené pojištění odpovědnosti. Žalobkyně, která je právnickou osobou oprávněnou k výběru příspěvku placeného provozovatelem motorového vozidla, které je provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, tak má ze zákona nárok na uhrazení příspěvku do garančního fondu ve výši zákonné denní sazby (47 Kč), stanovené v § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., vynásobené počtem dní (25 dní, 40 dní a 116 dní), za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno, tj. 1 175 Kč (25 dní), 1 880 Kč (40 dní) a 5 452 Kč (116 dní). Dále žalobkyni náleží náhrada nákladů mimosoudního uplatnění práva na příspěvek dle § 4 odst. 4 zákona ve výši 300 Kč stanovené v § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., a to za každý uplatněný nárok (uplatněny 3 nároky). Žalovaná příspěvek do garančního fondu žalobkyně, po výzvě žalobkyně dle § 4 odst. 7 zákona, řádně a včas nezaplatila (lhůta k zaplacení uplynula dne [datum], dne [datum] a dne [datum]), řádně a včas nezaplatila, čímž se dostala dle § 1968 o. z. následujícího dne do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle příspěvku i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Úrok z prodlení přiznal žalobkyni od jí požadovaných dat, byť prodlení nastala dříve, neboť je soud vázán žalobním návrhem. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal zcela úspěšné žalobkyni, jež doložila soudu splnění podmínky § 142a o. s. ř. (zaslání předžalobní výzvy žalované), vůči žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a z nákladů zastoupení advokátkou, které náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b odst. 1 bodu 1. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 9 407 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění a návrh ve věci samé) a dále tři paušální náhrady hotových výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrada za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč (celkem tedy 400 Kč + 600 Kč + 300 Kč + 189 Kč). Podle § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám zástupkyně žalobkyně. 10. Lhůtu k plnění soud stanovil podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o. s. ř. 11. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.