21 C 296/2021-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala, aby soud uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni 20 900 Kč s kapitalizovaným zákonným úrokem z prodlení ve výši 2 305,63 Kč, s kapitalizovaným smluvním úrokem ve výši 6 503,23 Kč, se zákonným úrokem z prodlení z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení a s úrokem 23,72 % ročně z částky 15 000 Kč od 30. 11. 2019 do zaplacení, to vše z titulu smlouvy o [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené dne 30. 12. 2016 mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovanou. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav: 1/ [anonymizováno] coby poskytovatelka [anonymizována dvě slova] a žalovaná podepsaly dne 30. 12. 2016 Smlouvu o [anonymizována dvě slova] [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla [anonymizováno] žalované 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit [anonymizováno] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 11 100 Kč, sestávající z administrativního poplatku ve výši 3 000 Kč, úroku ve výši 2 100 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 26 100 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč, a to nejpozději do 9. 2. 2018 (prokázáno Smlouvou o [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 30. 12. 2016). 2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovanou vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení její úvěruschopnosti. Žalovaná v této souvislosti uvedla a svým vlastnoručním podpisem stvrdila, že žije v domácnosti sama, bydlí v nájmu, od října 2007 pobírá starobní důchod (v kartě vyplněno: zaměstnání ověřeno osobně), čistý příjem 20 177 Kč, výdaje 9 517 Kč (5 297 Kč nájem/inkaso/energie, 3 500 Kč osobní výdaje, 720 Kč splátky úvěrů / zápůjček), použitelný příjem 10 660 Kč, jako dokumenty k ověření byly zaškrtnuty pracovní smlouva, složenky – příjmy, doklad o výměře důchodu (prokázáno kartou zákazníka – žádostí o zápůjčku ze dne 30. 12. 2016). 3/ Žalovaná uhradila [anonymizováno] po uzavření smlouvy celkem 5 200 Kč [anonymizováno] dne 29. 11. 2019 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne 29. 11. 2019, odeslaným žalované na adresu ve smlouvě dne 13. 12. 2019 (prokázáno oznámením o postoupení pohledávky ze dne 29. 11. 2019, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 13. 12. 2019, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 29. 11. 2019, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). 4/ Žalobkyně zaslala žalované dne 23. 2. 2021 předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradila (prokázáno výzvou k plnění ze dne 22. 2. 2021 podacím lístkem hybridní pošty ze dne 23. 2. 2021). 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. <b>6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). 8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. [anonymizováno] a žalovaná uzavřely smlouvu o [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona, na základě které [anonymizováno] poskytla žalované částku 15 000 Kč. Žalovaná se zavázala zaplatit [anonymizováno] za poskytnutí této částky úrok ve výši 2 100 Kč, administrativní poplatek ve výši 3 000 Kč a odměnu za hotovostní inkaso splátek ve výši 6 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 26 100 Kč se žalovaná zavázala zaplatit v 58 týdenních splátkách po 450 Kč [anonymizováno] vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 17. Soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a § 87 zákona. Prokázala zkoumání příjmové stránky úvěruschopnosti žalované, zkoumání výdajové stránky se však soudu jeví jako nedostatečné (výdaje na bydlení zahrnující nájemné, inkaso a energie v celkové výši 5 297 Kč jsou na pražské poměry podezřele nízké). O tomto by však soud musel žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a nařídit ve věci jednání, což by však bylo s ohledem na další závěry soudu popsané níže nehospodárné. Soud proto nečiní konečný závěr o splnění či nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalované, neboť má za to, že předmětná smlouva je absolutně neplatná z jiných důvodů. 18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. 19. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 195 %. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 197 % (včetně odměny za hotovostní inkaso splátek). Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v prosinci 2016 10,6 %. Ve smlouvě byla tedy sjednána téměř 19násobná RPSN (resp. 7násobná – odečteme-li odměnu za hotovostní inkaso pro jeho tvrzenou doplňkovou nepovinnou povahu) oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. (srov. judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nikoli téměř 19násobkem - rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004). 20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání je třeba považovat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 21. Administrativní