21 C 402/2021-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 17 278,72 Kč s příslušenstvím, a to z titulu Smlouvy o [anonymizováno] [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovaným. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. V řízení byl listinnými důkazy prokázán následující skutkový stav: 1/ [anonymizováno] coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů a žalovaný podepsali dne [datum] Smlouvu o [anonymizováno] [číslo]. Na základě této smlouvy poskytla žalobkyně žalovanému 13 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit [anonymizováno] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 11 441 Kč sestávající z úroku ve výši 2 325 Kč, z poplatku za zpracování, doručení, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši 5 284 Kč (dále jen„ poplatek za administrativní činnost“) a z poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši 3 832 Kč (dále jen„ poplatek za komfortní splácení“). Celkovou dlužnou částku 24 441 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 408 Kč (poslední splátka ve výši 369 Kč), a to nejpozději do 18. 10. 2019 (prokázáno Smlouvou o [anonymizováno] ze dne [datum], [číslo]). 2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalovaný v této souvislosti uvedl a svým podpisem stvrdil, že má sjednán pracovní poměr (s pravidelným měsíčním příjmem) na pozici údržbář, bydlí ve vlastní nemovitosti, nemá vyživovací povinnost k jiným osobám, čistý příjem činí 20 500 Kč, výdaje 9 000 Kč, použitelný příjem tedy činí 11 500 Kč, jako ověřené dokumenty byly zaškrtnuty pracovní smlouva, potvrzení o příjmu, výplatní pásky, naopak po žalovaném nebyly požadovány výpisy z účtu, ač zákaznická karta předložení těchto dokumentů předpokládá (zákaznickou kartou ze dne 23. 8. 2018). 3/ Žalovaný uhradil PF po uzavření smlouvy celkem 6 740 Kč PF dne 18. 12. 2020 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 6. 1. 2021, odeslaným žalovanému na adresu uvedenou ve smlouvě dne 25. 1. 2021; v oznámení byl žalovaný vyzván k úhradě dlužné částky do deseti dnů od doručení oznámení (tabulkou umoření ze dne 12. 1. 2021, oznámením o postoupení pohledávky ze dne 6. 1. 2021, podacím lístkem hybridní pošty ze dne 25. 1. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 18. 12. 2020, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). 4/ Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 28. 6. 2021, podacím lístkem ze dne 28. 6. 2021). 5. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále jen„ zákon“). 8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 10. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 11. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 12. Podle § 1813 o. z. se má za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem. 13. Podle § 1815 o. z. se k nepřiměřenému ujednání nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá. 14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli smlouvu o [anonymizována dvě slova] ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona (účinnost smlouvy nebyla vázána na faktické předání peněžité částky, nešlo tedy o smlouvu o [anonymizováno] coby reálný kontrakt), na základě které [anonymizováno] poskytla žalovanému částku 13 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit [anonymizováno] za poskytnutí této částky úrok ve výši 2 325 Kč, poplatek za administrativní činnost ve výši 5 284 Kč a poplatek za komfortní splácení ve výši 3 832 Kč, tj. celkem 11 441 Kč. Celkovou dlužnou částku 24 441 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 408 Kč (poslední splátka ve výši 369 Kč). [anonymizováno] vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 17. Soud dospěl k závěru, že [anonymizováno] zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a § 87 zákona. Prokázala zkoumání příjmové stránky úvěruschopnosti žalovaného, zkoumání výdajové stránky se však soudu jeví jako nedostatečné (nepožadovala po žalovaném žádný doklad o jeho výdajích). O tomto by však soud musel žalobkyni poučit podle § 118a odst. 3 o. s. ř. a nařídit ve věci jednání, což by však bylo s ohledem na další závěry soudu popsané níže nehospodárné. Soud proto konečný závěr o splnění či nesplnění povinnosti zkoumat úvěruschopnost žalovaného nečiní, neboť má za to, že je předmětná smlouva absolutně neplatná z jiných důvodů. 18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. 19. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN v případě úhrady dlužné částky v 60 splátkách činí 237,10 %. Skutečná výše RPSN činila dle kalkulačky na internetových stránkách finančního arbitra 239,64 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v srpnu 2018 8,79 % (průměrná úroková sazba u úvěrů domácnostem na spotřebu činila 8,47 %). Ve smlouvě byla tedy sjednána více než 27násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí [anonymizováno] je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. (srov. judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů, nikoli 27násobkem - rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004). 20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla nárok na úhradu poplatku za administrativní činnost a poplatku za komfortní splácení, neboť z obsahu smlouvy se nepodává, ja