22 C 112/2022-40 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 153b odst. 1 a § 157 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), podle něhož v odůvodnění rozsudku pro zmeškání uvede soud pouze předmět řízení a stručně vyloží důvody, pro které rozhodl tímto rozsudkem. 2. Žalobkyně se žalobou ze dne 11. 11. 2021 domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 613 021,19 Kč s příslušenstvím z titulu smlouvy o úvěru [číslo] (dále jen„ smlouva o úvěru“), kterou žalovaný uzavřel dne 10. 6. 2021 se žalobkyní, v níž se žalobkyně zavázala poskytnout žalovanému úvěr ve výši 590 960 Kč a žalovaný se zavázal úvěr v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 8 562 Kč splácat spolu se smluvním úrokem ve výši 11,90 % p. a. a dalšími poplatky. Žalovaný úvěr nesplácel řádně a včas, proto žalobkyně přistoupila dne 2. 1. 2021 k zesplatnění úvěru. Žalovaný je v prodlení s úhradou částky 613 021,19 Kč. Dluh nebyl zaplacen ani po zaslání předžalobní upomínky ze strany žalobkyně. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. První jednání ve věci bylo nařízeno na den 3. 11. 2022. K tomuto jednání byl žalovaný řádně a včas předvolán, když předvolání s poučením o možnosti rozhodnutí rozsudkem pro zmeškání dle § 153b o. s. ř. bylo žalovanému dle § 49 odst. 2, 4 o. s. ř. doručeno dne 3. 10. 2022 na adresu pro doručování, tj. více než 10 dnů přede dnem, kdy se jednání konalo. Žalovaný se k nařízenému jednání nedostavil, ani svou neúčast neomluvil. Žalobkyně, která se k prvnímu jednání dostavila, při jednání navrhla, aby soud rozhodl o žalobě rozsudkem pro zmeškání. Soud proto, aniž by prováděl dokazování, vzal tvrzení žalobkyně obsažená v žalobě o skutkových okolnostech sporu za nesporná a na tomto základě žalobě vyhověl a rozhodl o ní podle § 153b odst. 1, 2 o. s. ř. rozsudkem pro zmeškání. Vycházel přitom také z toho, že rozsudek pro zmeškání je v dané věci podle § 153b odst. 3 a contrario o. s. ř. přípustný. Po hmotněprávní stránce se jedná o nárok z titulu smlouvy o úvěru dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). Vzhledem k tomu, že žalovaný nezaplatil žalovanou částku do její splatnosti, ocitl se v prodlení s úhradou peněžitého dluhu, a soud proto žalobkyni přiznal též nárok na zaplacení úroku z prodlení dle § 1970 o. z., a to ve výši stanovené smluvním ujednáním mezi účastníky řízení v rámci obchodních podmínek žalobkyně, k nimž žalovaný přistoupil svým podpisem. 5. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 71 627,30 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 24 522 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 613 021,19 Kč sestávající z částky 10 780 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení, sepis a podání žaloby, účast na jednání dne 3. 11. 2022) a z částky 5 390 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a. t. (předžalobní upomínka) včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 38 930 Kč ve výši 8 175,30 Kč. 6. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věta 1 o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupkyně žalobkyně.