22 C 191/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou domáhá vůči žalované, aby jí soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku 870 Kč se zákonným úrokem z prodlení z titulu neuhrazeného pojistného vyplývající z pojistné smlouvy [číslo] (dále jen„ smlouva“). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu souhlasili s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 5. Žalobkyně uzavřela dne 16. 4. 2015 se žalovanou pojistnou smlouvu [číslo] jejímž předmětem bylo„ Životní pojištění [anonymizováno]“ s počátkem pojištění od 1. 5. 2015. Žalovaná se zavázala platit pojistné v měsíční výši 310 Kč Poslední splátku pojistného žalovaná uhradila dne 21. 4. 2021. Vzhledem k tomu, že žalovaná dlužné pojistné ani po upomínce nezaplatila, pojištění ke dni 24. 8. 2021 zaniklo. Ode dne vzniku pojištění do dne jeho zrušení bylo žalované předepsáno na pojistném uhradit celkem 23 500 Kč. Žalovaná uhradila pouze částku ve výši 22 630 Kč. Dluh na pojistném činí 870 Kč. Dlužná částka nebyla uhrazena ani přes výzvu ze strany žalobkyně. 6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdila. 7. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 2758 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“). 8. V projednávané věci uzavřela žalobkyně coby pojistitel s žalovanou coby pojistníkem dne 16. 4. 2015 smlouvu o životním pojištění. Žalovaná nesplnila svoji povinnost hradit žalobkyni pojistné v měsíční výši 310 Kč, k čemuž se smlouvou zavázala, když poslední splátku pojistného uhradila dne 21. 4. 2021, přičemž dle § 1958 odst. 1 o. z. je-li čas plnění přesně ujednán nebo jinak stanoven, je dlužník povinen plnit i bez vyzvání věřitele. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 30. 6. 2021 k zaplacení dlužného pojistného do 24. 8. 2021 a poučila ji o zániku pojištění dnem následujícím po marném uplynutí lhůty stanovené pojistitelem v upomínce k zaplacení pojistného. Žalovaná však dlužné pojistné neuhradila, proto pojištění dle § 2804 o. z. zaniklo dne 24. 8. 2021. Dlužné pojistné do okamžiku zániku pojištění činí 870 Kč. 9. Jelikož se žalovaná dostala dle § 1968 o. z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu, podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované zaplacení úroku z prodlení. Úrok z prodlení žalobkyně požaduje od 25. 8. 2021 a jejím návrhem je soud vázán. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 870 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení, předžalobní upomínka, sepis a podání žaloby) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. 12. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 věty první o. s. ř. a dle § 149 odst. 1 o. s. ř. byla povinnost žalované k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně. 13. Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci.