28 C 191/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhal vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit mu částku ve výši 2 575 Kč s příslušenstvím s tím, že žalovaný coby provozovatel vozidla se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka] neměl v období od [datum] do [datum] uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb. Při zákonné denní sazbě 65 Kč za vozidlo činí celková výše příspěvku za jeho provozování bez pojištění za uvedené období (35 dní) částku 2 275 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne [datum]. Žalobce požadoval rovněž částku ve výši 300 Kč představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaný byla před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je státním příslušníkem [země] s bydlištěm v České republice. Pravomoc českého soudu je dána v souladu se Smlouvou mezi Českou republikou a [země] o právní pomoci v občanských věcech (sdělení [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno]). 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný, který byl vlastníkem a provozovatelem osobního automobilu [registrační značka] (výpis z registru silničních vozidel), neměl v období od [datum] do [datum] včetně (celkem po dobu 35 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti vyzval žalobce žalovaného k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy s tím, že po žalovaném zároveň požadoval úhradu nákladů za upomínku ve výši 300 Kč (výzvou k úhradě). Žalovaný na tuto výzvu nereagoval. Žalovaný ničeho neuhradil ani přes zaslanou předžalobní upomínku (výzvou ze dne [datum], podacím archem). 6. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud po právní stránce podle § 3 odst. 1, 2 a § 4 odst. 1 zákona č. 168/1999 Sb., podle § 4 odst. 5 tohoto zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. g) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. a podle § 4 odst. 4 zákona č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Prodlení žalované s úhradou příspěvku soud posoudil podle § 513, § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když se žalovaný dostal do prodlení dnem následujícím po dni splatnosti příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním vymáháním. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 2 575 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč, kterou je zástupce žalobce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.