28 C 272/2021-66 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 10 868 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla dne 29. 1. 2014 uzavřena účastnická smlouva o poskytování služeb [anonymizována dvě slova] [číslo] na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat služby [anonymizována dvě slova] a související služby včetně služeb třetích stran a žalovaný se zavázal řádně a včas platit sjednanou cenu. Nedílnou součástí smlouvy byla kupní smlouva a všeobecné podmínky žalobkyně. Žalobkyně poskytla žalovanému koncové zařízení [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] – [anonymizováno] za zvýhodněných podmínek. Žalovaný se zavázal uhradit cenu zařízení v pravidelných měsíčních splátkách ve výši 970 Kč po dobu 23 měsíců. Splátky byly splatné dle vystavených vyúčtování. Žalovanému byly žalobkyní vystaveny vyúčtování, které se žalovaný zavázal hradit do data splatnosti. Žalovaný neuhradil vyúčtování [číslo] splatné dne 8. 9. 2020 na částku 9 700 Kč, vyúčtování [číslo] za období od 13. 4. 2020 do 12. 5. 2020 splatné dne 27. 5. 2020 na částku 3 900,55 Kč, v tomto řízení nárokováno 1 168 Kč. Žalovaný nehradil na vystavená vyúčtování řádně a včas. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem [země] s bydlištěm na [země]. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána místem plnění ze smlouvy v souladu s čl. 7 písm. b) [nařízení EP]. 4. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 5. Účastnickou smlouvou [číslo] ze dne 29. 1. 2014 včetně dodatku ze dne 16. 11. 2014 bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela s žalovaným smlouvu, na jejímž základě se zavázala poskytovat žalovanému veřejně dostupné služby [anonymizována dvě slova] a též koncové zařízení ([příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] - [anonymizováno] za 179 Kč (celková cena zařízení 22 489 Kč), které se žalovaný zavázal hradit v 23 splátkách po 970 Kč. Žalovaný byl povinen hradit splátky dle splatnosti vystavených vyúčtování. 6. Výpovědí ze dne 9. 7. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně vypověděla žalovanému účastnickou smlouvu pro dlouhodobé neplnění závazků. 7. Vyúčtováním splátek za zařízení ze dne 25. 8. 2020, splatné dne 8. 9. 2020, [číslo] bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala nesplacenou kupní cenu ve výši 9 700 Kč. 8. Vyúčtováním služeb [číslo] včetně souhrnného přehledu služeb a podrobného výpisu služeb bylo prokázáno, že žalobkyně žalovanému vyúčtovala služby za období 13. 4. 2020 až 12. 5. 2020 ve výši 1 168 Kč (zprostředkované služby ve výši 198 Kč, splátka ve výši 970 Kč). 9. Vyúčtováním (vrubopisem) [číslo] ze dne 6. 11. 2018, splatné dne 20. 11. 2018 bylo prokázáno, že žalobkyně provedla doúčtování slevy k zařízení ve výši 4 000 Kč. 10. Předžalobní upomínkou ze dne 7. 6. 2021 a [anonymizováno] o podání ze dne 10. 6. 2021 bylo prokázáno, že žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky. 11. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalobkyně uzavřela s žalovaným účastnickou smlouvu, na základě které se žalobkyně zavázala poskytovat základní a doplňkové služby [anonymizována dvě slova] a související služby a žalovaný se zavázal řádně a včas platit za tyto služby a splátky koncového zařízení. Žalovaný za poskytnuté služby nehradil včas, kdy mu vznikl dluh v celkové výši 10 868 Kč, sestávající se z neuhrazených faktur za služby a splátky zařízení. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k úhradě dlužné částky, neuhradil ničeho. 12. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. 13. Soud z hlediska právní kvalifikace postupoval podle zákona č. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“). Mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena inominátní smlouva dle § 1746 odst. 2 o. z., na základě které se žalobkyně zavázala žalovanému poskytovat služby dle § 2 písm. n) zákona č. 127/2005 Sb., a žalovaný se zavázal řádně a včas za tyto služby platit na základě vystavených faktur. Nárok na úhradu splátek koncového zařízení soud posoudil dle § 2079 odst. 1 o. z., který stanoví, že kupní smlouvou se prodávající zavazuje, že kupujícímu odevzdá věc, která je předmětem koupě, a umožní mu nabýt vlastnické právo k ní, a kupující se zavazuje, že věc převezme a zaplatí prodávajícímu kupní cenu. Žalovaný nehradil na svůj dluh řádně a včas. 14. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku, tedy vyhověl žalobě co do žalované částky. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 o. z. také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O počátku prodlení soud rozhodl vázán návrhem žalobkyně dle splatnosti jednotlivých vyúčtování. 15. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř., tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „a. t.“) z tarifní hodnoty 10 868 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; výzva k plnění; písemné podání nebo návrh ve věci samé), včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 252 Kč, kterou je právní zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. 16. Lhůtu k plnění soud ve výroku I. a II. stanovil dle § 160 odst. 1 o.s.ř.