28 C 77/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení 1 007 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný využil dne [datum] přepravních služeb společnosti [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), přičemž cestoval ve vlaku [číslo] mezi stanicemi [obec] [část obce] a [obec] [obec], bez platné jízdenky. Žalovanému tak vznikla povinnost uhradit jízdenku ve výši 7 Kč společně s přirážkou ve výši 1 000 Kč. Právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku za žalovaným na [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [číslo] následně dne [datum] na žalobkyni. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván k uhrazení dlužné částky, avšak neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve [anonymizována dvě slova] [příjmení] [jméno] a [anonymizováno] [země], žalovaný je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného dle čl. 4 [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a [ustanovení právního předpisu EU] ze dne [datum]. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), postupoval soud podle § 115a o. s. ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o. s. ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o. s. ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru. Žalovaný se přepravoval prostředkem provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně, a to dne [datum] na lince železniční dopravy v úseku [obec] [část obce] a [obec] [obec], přičemž při kontrole jízdních dokladů nepředložil platný jízdní doklad. Na výzvu kontrolora se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil. Žalovanému tak vznikla povinnost kromě jízdného ve výši 7 Kč zaplatit též přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč (Oznámení ze dne [datum]; Potvrzení o nedodržení SPPO s podpisem žalovaného; [anonymizována tři slova] pro vnitrostátní přepravu cestujících a zavazadel) Smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum] právní předchůdkyně žalobkyně postoupila pohledávku na [právnická osoba] [anonymizována tři slova] [číslo] ta postoupila dne [datum] smlouvou o postoupení pohledávek předmětnou pohledávku na žalobkyni (Smlouva o postoupení pohledávek [číslo] ze dne [datum] vč. Příloh; Smlouva o postoupení souboru pohledávek ze dne [datum] vč. Příloh). Žalovanému bylo postoupení pohledávky oznámeno společně s výzvou k plnění před podáním žaloby (Předžalobní výzva k zaplacení ze dne [datum]). 7. Podle § 37 odst. 4 písm. d) zák. č. 266/1994 Sb. průvodčí drážního vozidla, osoba, která řídí drážní vozidlo, nebo jiná osoba ve veřejné drážní osobní dopravě pověřená dopravcem a vybavená kontrolním odznakem nebo průkazem dopravce je oprávněna uložit cestujícímu, který se neprokázal platným jízdním dokladem, zaplacení jízdného a přirážky k jízdnému nebo vyžadovat od cestujícího osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému, pokud cestující nezaplatí na místě; osobními údaji potřebnými k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému se rozumí jméno, příjmení a datum a místo narození a adresa pro doručování. 8. Podle § 37 odst. 5 písm. b) zák. č. 266/1994 Sb. je cestující povinen při nástupu do drážního vozidla, pobytu v něm a při výstupu z drážního vozidla na výzvu pověřené osoby se prokázat platným jízdním dokladem. Neprokáže-li se platným jízdním dokladem z příčin na své straně, je povinen zaplatit jízdné z nástupní do cílové stanice nebo, nelze-li bezpečně zjistit stanici, kde cestující nastoupil, z výchozí stanice vlaku a přirážku k jízdnému, nebo pokud nezaplatí cestující na místě, prokázat se osobním dokladem a sdělit osobní údaje potřebné k vymáhání jízdného a přirážky k jízdnému. 9. Podle § 37 odst. 6 zák. č. 266/1994 Sb. výši přirážky stanoví dopravce v přepravních podmínkách. Výše přirážky nesmí přesáhnout částku 1 500 Kč. Přirážka za porušení podmínek stanovených přepravním řádem činí nejvýše 1 000 Kč. 10. Podle § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb. nezakoupil-li si cestující jízdenku podle odstavce 3 nebo podle odstavce 5 a je přepravován bez platné jízdenky, považuje se za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem. 11. Podle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.”) po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 12. Podle § 1879 o. z. věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). 13. Protože se žalovaný neprokázal platnou jízdenkou na výzvu pověřené osoby, a protože nezaplatil jízdné a přirážku k jízdnému, je nárok žalobkyně důvodný včetně požadavku na zákonný úrok z prodlení, požadovaného v souladu s prováděcím nařízením vlády č. 351/2013 Sb., přičemž pohledávka byla postoupena na žalobkyni v souladu s § 1879 a násl. o. z. 14. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 007 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby dle § 14b odst. 1 a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 15. Lhůtu k plnění soud stanovil dle § 160 odst. 1 o. s. ř.