34 C 241/2021-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 8. 7. 2021 domáhala na žalované zaplacení částky 32 934 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalobkyně uzavřela s žalovanou dne 28. 12. 2020 smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč tak, že částka 27 500 Kč byla převedena na účet žalované a částku ve výši 2 500 Kč žalobkyně převedla na účet zprostředkovatele žalované jako jeho provizi. Žalovaná se zavázala předmětný úvěr společně s úroky splácet po 1 050 Kč měsíčně ve 40 splátkách, splatných vždy do každého 20. dne v měsíci na účet žalobkyně, kdy splatnost první splátky byla stanovena na 20. 1. 2021 Celkem se žalovaná zavázala žalobkyni uhradit částku ve výši 42 000 Kč. Žalovaná na svůj dluh nehradila řádně a včas, na což byla žalobkyní opakovaně upozorněna. Žalovaná nadále nehradila na svůj dluh řádně a včas, v důsledku čehož přistoupila žalobkyně k zesplatnění celého úvěru ke dni 30. 5. 2021, což bylo žalované oznámeno současně s předžalobní výzvou. Žalovaná následně uhradila částku ve výši 1 050 Kč. Dluh žalované se skládá z neuhrazené jistiny ve výši 27 288 Kč, dlužných splátek ve výši 2 200 Kč, účelně vynaložených nákladů za odeslání tří upomínek (3 * 100 Kč), smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč a smluvní pokuty ve výši 1 150 Kč. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Smlouvou o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne 28. 12. 2020 bylo prokázáno, že žalobkyně uzavřela se žalovanou smlouvu o standardním neúčelovém úvěru, na jejímž základě byl sjednán úvěr ve výši 30 000 Kč s tím, že byla ujednána výše měsíčních splátek 1 050 Kč, jejich počet (40), úrok (21,05 %), roční procentní sazba nákladů a úrok z prodlení (9 %, avšak žalobkyně požaduje toliko zákonný úrok z prodlení ve výši 8,25 % ročně), přičemž celková cena úvěru činila 42 000 Kč Smlouva obsahuje též podmínky, v nichž jsou podrobně upraveny podmínky pro zesplatnění úvěru, smluvní pokuty (0,1 % denně z dlužné splátky úvěru/z neuhrazeného zůstatku úvěru a do doby zesplatnění úvěru 499 Kč za jednotlivý případ prodlení se zaplacením dohodnuté měsíční splátky), úroky z prodlení, náklady účelně vynaložených nákladů atd.; žalovaná potvrdila, že se seznámila s obsahem obchodních podmínek, formulářem pro standardní informace o spotřebitelském úvěru, sazebníkem poplatků a předpisem úhrad, které se staly nedílnou součástí smlouvy. Potvrzením o provedení transakce bylo prokázáno, že z účtu č. [bankovní účet], jehož majitelem byla žalobkyně, byla dne 31. 12. 2020 odepsána částka ve výši 27 500 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Potvrzením o provedení transakce bylo dále prokázáno, že z účtu žalobkyně byla dne 31. 12. 2020 odepsána částka ve výši 2 500 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet]. Upomínkami ze dne 28. 3. 2021 a 28. 4. 2021 bylo prokázáno, že žalovaná byla opakovaně upomínána ze strany žalobkyně z důvodu prodlení s úhradou dohodnutých splátek s upozorněním na zesplatnění celého úvěru, nebudou-li splátky uhrazeny. Dopisem ze dne 30. 5. 2021 a podacím lístkem z téhož dne bylo prokázáno, že žalovaná porušila smlouvu tím, že se dostala do prodlení s placením jedné splátky nebo její části po dobu delší než dva měsíce, přičemž na důsledky neuhrazení byla opakovaně upozorněna. Žalobkyně tak ke dni 30. 5. 2021 celý dluh zesplatnila a vyzvala žalovanou k úhradě celé dlužné částky před podáním žaloby ve výši 30 538 Kč, smluvní pokuty ve výši 1 996 Kč a upomínacích nákladů ve výši 300 Kč. Bonitou smlouvy ke smlouvě [číslo] bylo prokázáno, že žalovaná po zesplatnění na svůj dluh uhradila částku ve výši 1 050 Kč, dlužná částka ve výši 29 488 Kč zůstala neuhrazena. Posouzením úvěruschopnosti zákazníka, k němuž bylo připojeno množství příloh, bylo doloženo, že žalobkyně řádně zkoumala a posuzovala úvěruschopnost žalované, přičemž z doložených příjmů neměla žalobkyně indicie, že by žalovaná nebyla schopna splácet řádně. Výpovědí smlouvy – zesplatnění pro smlouvu [číslo] a výzvou k úhradě dlužné částky vč. podacího lístku bylo prokázáno, že došlo k zesplatnění úvěru a že žalovaná byla před podáním žaloby prostřednictvím právního zástupce žalobkyně vyzvána k úhradě dlužné částky, přičemž byla upozorněna na příslušenství a na to, že se jedná o výzvu dle § 142a o.s.ř. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná a žalobkyně mezi sebou platně sjednaly smlouvu, na jejímž základě byl žalované poskytnut úvěr ve výši 30 000 Kč, žalovaná se zavázala vrátit celkem 42 000 Kč. Žalovaná porušila svou povinnost, když nesplácela úvěr řádně a včas, žalobkyně tak využila svého práva a úvěr zeplatnila, čímž se stala celá pohledávka splatnou. Žalovaná po zesplatnění úvěru uhradila 1 050 Kč a stále dluží částku ve výši 27 288 Kč spolu s úrokem z prodlení a úrokem, 2 200 Kč na splátkách ke dni žaloby, 1 996 Kč na smluvní pokutě za opožděné splátky a 1 150 Kč na smluvní pokutě ode dne zesplatění a 300 Kč představující sjednané náklady na upomínání. Před podáním žaloby byla žalovaná dopisem vyzvána k úhradě dluhu. V řízení pak bylo na žalované, aby případně tvrdila a prokazovala, že žalobkyni nevznikl nárok na zaplacení žalované částky, případně že dlužnou částku zcela či zčásti uhradil. Žalovaná však zůstala nečinná. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazují zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník v platném znění (dále jen„ o.z.“), a v souladu se zákonem č. 145/2010 Sb., o spotřebitelském úvěru a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů. Dle § 2395 o.z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. Podle § 2399 odst. 1 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. Žalovaná nezaplatila ve stanovené lhůtě dlužnou částku, tudíž se dostala do prodlení (§ 1968 o. z.) a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroků a úroků z prodlení (§ [číslo], § 1970 o.z.), stejně tak sjednané smluvní pokuty. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán, žalobě vyhověl a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 727,50 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 318 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a.t.”) z tarifní hodnoty ve výši 32 934 Kč sestávající z částky 2 420 Kč za každý ze dvou úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a.t. a z částky 1 210 Kč za jeden úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 2 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a.t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 950 Kč ve výši 1 459,50 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.