35 C 102/2022-22 — Obvodní soud pro Prahu 10

Stručné odůvodnění tohoto rozsudku vychází z § 157 odst. 4 o. s. ř., podle něhož v odůvodnění rozsudku, proti němuž není odvolání přípustné, soud uvede pouze předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a stručné právní posouzení věci. Žalobkyně výslovně souhlasila s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. Žalovaný se k výzvě soudu nevyjádřil a ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř. se tak má za to, že s rozhodnutím bez nařízení jednání souhlasí. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 1. 6. 2022 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 1 095 Kč s příslušenstvím z titulu uzavřené přepravní smlouvy dne 15. 9. 2021, neboť žalovaný tohoto dne nastoupil do [anonymizována tři slova] [číslo] směr [obec] – [část obce], čímž právní předchůdkyní žalobkyně uzavřel přepravní smlouvu, přičemž se k výzvě pověřené osoby neprokázal platným jízdním dokladem. Právní předchůdkyně žalobkyně následně pohledávku postoupila žalobkyni. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. V řízení bylo listinnými důkazy prokázáno, že žalovaný se dne 15. 9. 2021 přepravoval prostředkem veřejné dopravy provozovaným právní předchůdkyní žalobkyně – [právnická osoba], a to ve [anonymizováno] [číslo] směr [obec] – [část obce]. Na výzvu pověřené osoby se neprokázal platnou jízdenkou, jízdné a přirážku k jízdnému nezaplatil (potvrzení o nedodržení [anonymizováno] ze dne 15. 9. 2021). Výše jízdného činí 95 Kč a výše přirážky k jízdnému činí 1 000 Kč. Pohledávka za žalovaným vč. jejího příslušenství byla následně právní předchůdkyní žalobkyně postoupena žalobkyni smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2022, žalovaný byl o postoupení vyrozuměn. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku žalobkyně (smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 9. 3. 2022, oznámením o postoupení pohledávky a předžalobní výzvou k úhradě dluhu ze dne 18. 3. 2022 s podacím archem). Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní. Soud věc po právní stránce posoudil podle § 37 odst. 4 a 5 zákona č. 266/1994 Sb., o drahách (dále jen „zákon o drahách“), ve spojení s § 7 odst. 6 vyhlášky č. 175/2000 Sb., o přepravním řádu pro veřejnou drážní a silniční osobní dopravu. Ačkoliv se žalovaný dne 15. 9. 2021 přepravoval prostředky veřejné dopravy provozovanými právní předchůdkyní žalobkyně, a to ve [anonymizováno] [číslo] směr [obec] – [část obce], na výzvu pověřené osoby dle § 37 odst. 5 písm. b) zákona o drahách se neprokázal platným jízdním dokladem, ačkoliv k tomu byla povinen. Vzhledem k tomu, že se žalovaný neprokázal platným dokladem a byl přepravován bez platné jízdenky, je považován za cestujícího, který se z příčin na své straně neprokázal platným jízdním dokladem (§ 7 odst. 6 vyhlášky), a je tak povinen zaplatit jízdné a přirážku k jízdnému. Žalobkyně tak má nárok na zaplacení jízdného ve výši 95 Kč za přepravu dne 15. 9. 2021 a přirážku k jízdnému ve výši 1 000 Kč dle platného tarifu [anonymizována dvě slova] pro vnitrostátní pro přepravu cestujících a smluvních přepravních podmínek [anonymizována dvě slova]. Splatnost jízdného vč. přirážky nastala ve smyslu ust. § 1958 odst. 2 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), dne 15. 9. 2021. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, čímž se dostal dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o. z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném i zaplacení úroku z prodlení ode dne následujícího po dni splatnosti. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Následně došlo k postoupení pohledávky za žalovaným žalobkyni v souladu s ust. § 1879 o. z., podle něhož může věřitel celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi). O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 1 167 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč. Lhůta k plnění byla v obou případech stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku podle ustanovení § 160 odst. 1 věta 1 o.s.ř. a dle ustanovení § 149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost žalovaného k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám zástupce žalobkyně.