35 C 138/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Soud ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 2. Jelikož předmětem tohoto řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč (přičemž se nepřihlíží k příslušenství pohledávky), soud se ve smyslu ust. § 157 odst. 4 a § 202 odst. 2 o. s. ř. omezil při odůvodnění rozhodnutí pouze na předmět řízení, závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 3. Předmětem řízení je nárok žalobkyně na zaplacení částky uvedené ve výroku tohoto rozsudku spolu se zákonným úrokem z prodlení. Dle tvrzení strany žalující tento nárok vnikl z titulu účastnické smlouvy [číslo] kterou žalovaný uzavřel s žalobkyní dne 30. 10. 2019. Žalovaná částka 103,48 Kč představuje neuhrazené platby za pronajaté přijímací zařízení a částka 4 000 Kč představuje smluvní pokutu za nevrácení přijímacího zařízení ve stanovené lhůtě. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: účastníci řízení uzavřeli dne 30. 10. 2019 smlouvu [číslo] označenou jako Účastnická smlouva – [příjmení] internet do zásuvky, jejíž nedílnou součástí byly mimo jiné všeobecné obchodní podmínky (dále jen„ VOP“) a [ulice] podmínky pronájmu koncových zařízení. Na základě uvedené smlouvy bylo žalovanému poskytnuto přijímací zařízení [anonymizováno] [číslo]. Žalovaný neuhradil za pronajaté přijímací zařízení následující částky: částku 28,96 Kč splatnou dne 27. 3. 2020, částku 30 Kč splatnou dne 27. 4. 2020, částku 30 Kč splatnou dne 27. 5. 2020, částku 14,52 Kč splatnou dne 27. 6. 2020. Žalobkyně smlouvu dne 28. 7. 2020 z důvodu prodlení s úhradou těchto plateb vypověděla s odkazem na čl. 2 6. 1 (ii) VOP s výpovědní dobou 30 dnů ode dne doručení a vyzvala žalovaného k vrácení přijímajícího zařízení do 30 dnů od ukončení smlouvy (čl. 6 Obchodních podmínek pronájmu koncových zařízení). Pro případ porušení této povinnosti byla sjednána smluvní pokuta ve výši 4 000 Kč za každé včas a řádně nevrácené přijímající zařízení. Žalovaný zařízení řádně a včas nevrátil. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i přes výzvu žalobkyně. 5. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: účastníci řízení uzavřeli smlouvu o poskytování veřejně dostupných služeb elektronických komunikací dle zákona č. 127/2005 Sb., v rámci níž uzavřeli i smlouvu o nájmu přijímajícího zařízení dle § 2201 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen o. z.). Žalovaný nesplnil povinnost z této smlouvy řádně a včas nehradit cenu za pronájem zařízení. Žalobkyně tak v souladu se smluvním vypověděla smlouvu dne 28. 7. 2020, a žalovaný tak měl povinnost pronajaté zařízení vrátit ve sjednané třicetidenní lhůtě. Tato jeho povinnost byla utvrzena dle § 2048 o. z. smluvní pokutou ve výši 4 000 Kč. Jelikož žalovaný nezaplatil ve stanovené lhůtě nájemné a smluvní pokutu, dostal se do prodlení (§ 1968 o. z.), a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném i zaplacení úroků z prodlení (§ 1970 o. z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 4 103,48 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč.