46 C 1/2022-99 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se podanou žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 1. 9. 2021 po žalované se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni 21 450 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že dne 2. 8. 2017 uzavřela žalovaná jako úvěrovaná s právní předchůdkyně žalobkyně, spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ původní [anonymizováno]“), jako úvěrující smlouvu o [anonymizováno] [číslo] (dále jen„ Smlouva“) dle zákona o [anonymizována dvě slova] a dle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“). Podle Smlouvy se původní věřitelka zavázala poskytnout žalované bezúčelový hotovostní [anonymizována dvě slova] ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou [anonymizováno] úrokovou sazbou a žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý [anonymizováno] spolu s náklady [anonymizováno] úvěru, tj. v částce 25 350 Kč, a to ve 13 splátkách, když poslední splátka byla splatná dne 2. 9. 2018. Sjednaný [anonymizováno] byl žalované poskytnut dne 2. 8. 2017. Žalovaná na dlužnou částku neuhradila ničeho. Pohledávka byla dne 6. 9. 2018 nabyta společnosti [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa] (dále jen„ právní předchůdkyně žalobkyně“), na základě smlouvy o prodeji části podniku ze dne 6. 9. 2018. Žalobkyně nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 12. 2019, o čemž byla žalovaná vyrozuměna oznámením o postoupení pohledávky. Žalobkyně se domáhala zaplacení částky 25 350 Kč, představující dlužnou jistinu 15 000 Kč, pevně stanovené náklady [anonymizováno] úvěru 10 350 Kč, a dále zákonného úroku z prodlení. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalobkyně se z jednání před soudem konaného dne 11. 10. 2022 omluvila a souhlasila s jednáním soudu bez její účasti. Žalovaná, ač řádně předvolána, se k jednání soudu nedostavila, ani včas nepožádala o jeho odročení, soud proto jednal a rozhodl v jejich nepřítomnosti v souladu s § 101 odst. 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o.s.ř.“), když přitom vycházel z obsahu spisu a z provedených důkazů. 4. Na základě provedeného dokazování, když vycházel pouze z listinných důkazů, které předložila pouze žalobkyně, kdy soud důkazy zhodnotil podle své úvahy, a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž pečlivě přihlížel ke všemu, co vyšlo za řízení najevo, včetně toho, co uvedli účastníci, učinil tento skutkový závěr: 5. Původní věřitelka uzavřela se žalovanou dne 2. 8. 2017 se žalovaným [anonymizováno] smlouvu [číslo] na základě které byla žalované poskytnut bezúčelový hotovostní [anonymizováno] úvěr ve výši 15 000 Kč s pevně stanovenou zápůjční úrokovou sazbou 25,85 % ročně a poplatky za uzavření smlouvy 600 Kč, za správu úvěru 3 300 Kč a za hotovostní výběr splátek 2 850 Kč (prokázáno žádostí o poskytnutí [anonymizována dvě slova] ze dne 2. 8. 2017, formulářem pro standardní informace o [anonymizováno] úvěru ze dne 2. 8. 2017, [anonymizováno] smlouvou [číslo] včetně souhlasu se zpracováním údajů ke smlouvě o [anonymizováno] ze dne 2. 8. 2017). Žalovaná se zavázala vrátit poskytnutý úvěr spolu s náklady [anonymizována dvě slova], tj. v částce 25 350 Kč, a to ve 13 měsíčních splátkách po 1 950 Kč, když poslední splátka byla splatná dne 2. 9. 2018 (prokázáno předpisem splátek ve smlouvě o [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 2. 8. 2017). Původní věřitelka zkoumala úvěryschopnost žalované, když provedla finanční analýzu žalované, přičemž žalovaná své majetkové poměry popsala ve [anonymizováno] o [anonymizováno] [číslo] doložila výpisy ze svého účtu a smlouvu o [anonymizována dvě slova] (prokázáno [anonymizována dvě slova] [číslo] ze dne 2. 8. 2017, finanční analýzou žalované ze dne 2. 8. 2017, [anonymizována dvě slova] ze dne 2. 8. 2017, výpisy z účtu žalované č. [bankovní účet] ze dnů 5. 5. 2017, 7. 6. 2017 a 7. 7. 2017). Žalovaná převzala částku 15 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy o [anonymizováno], což ve smlouvě výslovně potvrdila (prokázáno úvěrovou smlouvou [číslo] ze dne 2. 8. 2017). Úvěr řádně nesplácela a nezaplatila ničeho, a to ani po předžalobní výzvě žalobkyně (prokázáno předžalobními výzvami ze dne 26. 2. 2020 a podacími lístky ze dne 26. 2. 2020). Pohledávka za žalovanou z výše uvedeného titulu přešla z původní věřitelky, spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], smlouvou o prodeji části podniku ze dne 6. 9. 2018 na spol. [právnická osoba], [IČO], sídlem [adresa], a žalobkyně nabyla pohledávku smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 12. 2019 (prokázáno smlouvou o [anonymizována dvě slova] podniku ze dne 6. 9. 2018 a smlouvou o postoupení pohledávky ze dne 11. 12. 2019). Žalovaná se tedy domáhá zaplacení jistiny ve výši 15 000 Kč, poplatků v celkové částce 6 450 Kč a zákonného úroku z prodlení z částky jistiny od 3. 9. 2018 do zaplacení. 6. Podle § 2395 zákona č.89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“) smlouvou o úvěru se úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 7. Podle § 2399 o.z. vrátí úvěrovaný úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 8. Na základě shora uvedeného skutkového závěru učinil soud tento právní závěr: žalovaná jako úvěrovaný uzavřela s původní věřitelkou jako úvěrující smlouvu o úvěru podle § 2395 a násl. o.z. Povinnost vrátit žalobkyni nesplacenou jistinu úvěru spolu s úroky žalované plyne z ustanovení § [číslo] ve spojení s § 2399 o.z. Žalobkyně nabyla pohledávku v souladu s § 1879 o.z. 9. Soud má za to, že se žalobkyni podařilo předloženými listinnými důkazy prokázat tvrzení obsažená v žalobě, a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku I., tedy žalobě v plném rozsahu vyhověl. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s plněním peněžitého dluhu, přiznal soud žalobkyni též nárok na zaplacení úroku z prodlení ve smyslu § 1968 a § 1970 o.z. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 10. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 9 134,40 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 858 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 21 450 Kč sestávající z částky 1 980 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 6 840 Kč ve výši 1 436,40 Kč.