46 C 246/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala po žalovaném zaplacení žalované částky s příslušenstvím s tvrzením, že tento nárok vnikl z titulu neuhrazených [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova], na které byla žalovanému poskytnuta [anonymizováno] v částce 3 998 Kč, a to na základě [anonymizováno] [číslo] ze dne 12. 8. 2019. V dané [anonymizováno] se strany dohodly, že žalobce poskytne žalovanému [anonymizováno] na [anonymizována dvě slova], přičemž žalovaný bude hradit splátky na toto zařízení ve splatnosti podle jednotlivých vyúčtování. V případě řádného a včasného nehrazení splátky si strany sjednaly okamžitou splatnost dosud neuhrazených, resp. nesplatných splátek. Žalovaný řádně splátky nehradil, když neuhradil splátku podle vyúčtování [číslo] splatná dne 20. 4. 2021 v částce 3 998 Kč, a to i přes výzvu žalobkyně. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Protože bylo možné věc rozhodnout na základě listinných důkazů obsažených ve spise, vyzval soud účastníky, aby se ve smyslu ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o.s.ř.”) vyjádřili k tomu, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Zároveň soud připojil doložku, že nevyjádří-li se účastníci k této výzvě, bude mít soud za to, že proti takovému postupu nemají námitek (§ 101 odst. 4 o.s.ř.). Žalobkyně se k výzvě soudu nevyjádřila, též žalovaný se k této výzvě nevyjádřil, ačkoliv mu byly žaloba a výzva doručeny na adresu pro doručování ve smyslu § 46b písm. a) o.s.ř., proto soud rozhodoval na základě listinných důkazů založených ve spise. 4. Žalobkyně uzavřela se žalovaným [anonymizováno] [číslo] na jejímž základě se žalovaný zavázal uhradit ve splátkách [anonymizována dvě slova], na které od žalobkyně získal [anonymizováno]. Žalobkyně vystavila žalovanému [anonymizováno] [číslo] splatné dne 20. 4. 2021 v částce 3 998 Kč. Žalovaný dlužnou částku neuhradil, i když byl vyzván k úhradě. 5. Po právní stránce soud posoudil spor dle § 3 odst. 1 písm. g) zákona č. 284/2009 Sb., o platebním styku, kdy žalovaný žalobkyni nezaplatil za koncové zařízení. Ohledně příslušenství bylo rozhodnuto dle ust. § 1968 a § 1970 o.z., a to ve výši stanovené podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., v platném znění (s tím, že počátek prodlení byl stanoven ode dne následujícího po splatnosti posledního dlužného vyúčtování tak, jak požadovala žalobkyně.) 6. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 5 119 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 998 Kč sestávající z částky 1000 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci, včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 4 300 Kč ve výši 819 Kč.