5 C 133/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne20 [číslo] domáhala na žalovaném zaplacení předmětné částky s tím, že dne 8.7.2018 poskytla žalovanému úvěr na základě uzavřené smlouvy o spotřebitelském úvěru. Žalovaný ke dni 21.5.2019 vyčerpal peněžní prostředky ve výši 50 438,60 Kč. Žalovaná se zavázala úvěr splatit pravidelnými měsíčními splátkami ve výši 5 % z dlužné částky vždy k poslednímu pracovnímu dni v kalendářním měsíci, zaokrouhlené na celé desetitisíce nahoru, nejméně však ve výši 500 Kč, kdy čerpání tohoto úvěru bylo evidované na podúčtu [číslo]. Žalovaný svůj dluh nehradil řádně a včas, přičemž žalobkyně v souladu se smlouvou o úvěru účtovala smluvní pokutu za prodlení se splácením úvěru. Do 30. 11. 2016 činila výše této smluvní pokuty 8 % z každé částky, s jejímž splacením se žalovaná dostala do prodlení více než 30 dnů, od 1. 12. 2016 0,1 % denně ze splátky v prodlení. Žalobkyně účtovala v souladu se smlouvou smluvní pokutut za prodlení se splácením úvěru ve výši 0,1% denně a žalovaného vyzvala k úhradě sluvní pokuty ve výši 180 Kč, naposledy dopisem ze dne 25.11.2021. Žalobkyně vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky, avšak žalovaný neuhradil ničeho, přičemž žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila dopisem ze dne 25.11.2021, s účinností dne 31.12.2021 a dluh žalovaného se tímto stal splatným v celém rozsahu. Žalobkyně tak po žalovaném požadovala uhrazení jistiny ve výši 12 787,90 Kč, úroků ve výši 1 416,58 Kč, náhradu nákladů za upomínání ve výši 600 Kč, pojistné ve výši 399,50 Kč a smluvní pokutu z prodlení ve výši 180 Kč. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil ničeho. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem ve Francouzské republice, žalovaná je státním občanem České republiky s bydlištěm v České republice, mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalované v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož žalobkyně vzala žalobu ohledně částky 15 383,98 Kč zpět, souv v daném rozsahu zpětvzetí řízení v souladu s ust. § 96 odst. 1 a 2 o.s.ř. a ust. § 96 odst. 3 věta prvá a odst. 4 o.s.ř. zastavil. 6. Úvěrovou smlouvou ze dne 8.7.2018 bylo prokázáno, že žalobkyně poskytla žalovanému spotřebitelský úvěr s úvěrovým rámcem ve výši 35 000 Kč a žalovaný se zavázala dluh splácet měsíčně minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. 7. Všeobecnými podmínkami žalobkyně (dále jen„ VOP“) bylo prokázáno, že si žalobkyně vymínila možnost odstoupit od úvěrové smlouvy v případě, že se žalovaný dostane do prodlení se splacením více než 2 po sobě následujících splátek nebo 1 splátky po dobu delší než 3 měsíce. Takovýmto odstoupením pak dle čl. III [číslo] není dotčeno právo na úhradu veškerých peněžitých nároků, přičemž tyto nároky se stávají splatnými dnem účinnosti odstoupení. 8. Dopisem ze dne 18.10.2021 bylo prokázáno, že žalobkyně žalovaného upozornila, že neuhradí-li svůj dluh, žalobkyně od smlouvy o úvěru odstoupí a vyzvala žalovaného k uhrazení dlužné částky. 9. Dopisem ze dne 25.11.2022 bylo prokázáno, že žalobkyně odstoupila od úvěrové smlouvy a celý dluh ke dni 31.12.2022 prohlásila za okamžitě splatný. 10. Výpisem z úvěrového účtu [číslo] bylo prokázáno, že dluh žalovaného ke dni 31.12.2021 činil 15 383,98 Kč, sestávající kromě jistiny ve výši 12 787,90 též z úroků ve výši 1 416,58 Kč, pojištění ve výši 399,50 Kč, poplatků ve výši 600 Kč a pokuty ve výši 180 Kč. 11. Výzvou k zaplacení dluhu na úvěrovém účtu bylo prokázáno, že žalobkyně vyzvala dopisem ze 3.1.2022 žalovaného k uhrazení dlužné částky před podáním žaloby. 12. Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaný uzavřela dne 8.7.2018 s žalobkyní úvěrovou smlouvu s maximálním úvěrovým rámcem 35 000 Kč a žalovaný se zavázala dluh splácet měsíčně minimálně 5 % z dlužné částky, nejméně však 500 Kč. Žalovaný nehradil splátky na svůj dluh řádně a včas, v důsledku čehož žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila, požadovala uhradit zbývající dlužnou částku a úroky z prodlení. Žalovaný ani přes výzvy žalobkyně neuhradil celou dlužnou částku. 13. Shora uvedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav shora uvedený, soud nemá důvodu pochybovat o skutečnostech z nich zjištěných. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze ze shora uvedených důkazů navržených žalobkyní. 14. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 2395 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) kdy se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 15. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 16. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 17. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citovaná zákonná ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla řádně uzavřena smlouvy o úvěru ve smyslu § 2395 a násl. o. z., na jejímž základě poskytla žalobkyně žalovanému úvěr ve výši 50 000 Kč. Žalovaný se zavázal na tento úvěr splácet měsíčními splátkami stanovenými úvěrovou smlouvou, a to včetně sjednaného smluvního úroku a pojistného, své povinnosti vyplývající ze smlouvy však řádně neplnil. Protože žalovaný své povinnosti neplnila řádně a včas, žalobkyně od úvěrové smlouvy odstoupila a požadovala zaplacení celé dlužné částky 18. Žalovaný se zavázal úvěr splácet, avšak své povinnosti vyplývající z předmětných smluv řádně neplnil. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostal dle § 1968 o.z. do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení a smluvního úroku. Výše úroku z prodlení vychází z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., 19. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl. 20. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 a ust. § 146 odst. 2 věta druhá zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 15 383,98 Kč sestávající z částky 300 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. 21. Lhůtu k plnění ve výroku I a II stanovil soud v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.