5 C 188/2022-23 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 8. 6. 2022 domáhala po žalovaném zaplacení částky ve výši 96 000 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že účastníci uzavřeli dne 1. 3. 2014 smlouvu o nájmu bytu. Na základě této smlouvy se žalovaný zavázal hradit nájemné ve výši 7 000 Kč a zálohu na služby ve výši 1 000 Kč, splatné vždy k 15. dni předcházejícího měsíce. Žalovaný za období od ledna 2015 do prosince 2015 neuhradil ničeho. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky předžalobní upomínkou, avšak žalovaný dosud neuhradil ničeho. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Chorvatska s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Soud dospěl k následujícímu závěru o skutkovém stavu: 6. Účastníci uzavřeli dne 1. 3. 2014 smlouvu o nájmu bytu, na jejímž základě byl žalovaný oprávněn užívat byt [číslo] v domě [adresa], část obce Záběhlice. Současně s tím se žalovaný zavázal platit nájemné ve výši 7 000 Kč a částku 1 000 Kč představující paušální částku na poplatky spojené s užíváním bytu, splatné 15. den předcházejícího měsíce (prokázáno Smlouvou o nájmu bytu ze dne 1. 3. 2014). Žalovaný nezaplatil za nájem a zálohy na služby v období od ledna 2015 do prosince 2015, přestože byl k úhradě dlužné částky vyzván předžalobní upomínkou (prokázáno Výzvou k úhradě dlužného nájemného – předžalobní upomínkou ze dne 17. 5. 2022 vč. potvrzení o podání). 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Dle § 2201 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, dále jen„ o. z.“, nájemní smlouvou se pronajímatel zavazuje přenechat nájemci věc k dočasnému užívání a nájemce se zavazuje platit za to pronajímateli nájemné. 9. Na základě shora uvedeného skutkového stavu, s odkazem na citované zákonné ustanovení, dospěl soud k právnímu závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla platně uzavřena nájemní smlouva dle § 2201 a násl. o.z. Na základě této smlouvy žalovaný užíval byt, za což se zavázal hradit žalobkyni nájemné ve výši 7 000 Kč měsíčně a dále paušální částku na poplatky spojené s užíváním bytu ve výši 1 000 Kč, splatné k 15. dni předcházejícího měsíce. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné částky, avšak žalovaný neuhradil ničeho. 10. S ohledem na to, že žalovaný neplnil řádně a včas, když dlužnou částku žalobkyni neuhradil ve lhůtě splatnosti, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí jak co do žalované částky. 11. Žalovaný se dostal do prodlení s úhradou dluhu, proto soud přiznal žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 o.z. také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 23 821,20 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 4 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 96 000 Kč sestávající z částky 4 940 Kč za každý ze tří úkonů uvedených v § 11 odst. 1 a. t. (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 15 720 Kč ve výši 3 301,20 Kč, kterou je právní zástupce žalobkyně povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobkyně. 13. S ohledem na skutečnost, že se žalobkyně domáhala vydání elektronického platebního rozkazu, uhradila soudní poplatek dle Položky 2. bodu 1 písm. b) zákona [číslo] Sb, o soudních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zSOP“) ve výši 3 840 Kč. Elektronický platební rozkaz nebyl vydán, proto soud pokračoval v řízení. Soudní poplatek za žalobu činí podle položky [číslo] bodu 1. písm. b) Sazebníku soudních poplatků 4 800 Kč. Soud tedy ve výroku III. vyzval žalobkyni, aby doplatila soudní poplatek ve výši 960 Kč dle položky 2 bod 2. Sazebníku soudních poplatků zSOP ve lhůtě určené dle § 7 odst. 1 zSOP.