5 C 24/2022-15 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení 9 553 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dodávce elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala do odběrného místa na adrese [adresa] (dále jen„ odběrné místo“), dodávat elektřinu a žalovaná se zavázala elektřinu v odběrném místě odebírat a platit sjednanou cenu. Žalovaná svůj závazek porušila tím, že za období od 20. 12. 2019 do 13. 8. 2020 neuhradila fakturu [číslo] splatnou dne 31. 8. 2020 na částku 18 788 Kč a fakturu [číslo] splatnou dne 11. 5. 2020 na částku 186 Kč. Žalovaná na svůj dluh uhradila 9 421 Kč a zbylou částku ve výši 9 553 Kč již ani přes výzvy žalobkyně neuhradila. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státním občanem Kazachstánu s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalované v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), neboť žalobkyně s projednáním bez nařízení jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná na výzvu soudu nereagovala. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., soud se omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu: Mezi žalobkyní a žalovanou byla uzavřena smlouva o sdružených službách dodávka elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala od 23. 12. 2016 dodávat elektřinu do odběrného místa a žalovaná se zavázala elektřinu odebírat a hradit stanovenou cenu (Žádostí o změnu smlouvy; Smlouvou o sdružených službách dodávky elektřiny č. [spisová značka]; Dodatkem č. [spisová značka]). Žalobkyně vystavila fakturu na částku 9 553 Kč představující nedoplatek za období od 20. 12. 2019 do 13. 8. 2020 a dále fakturu představující náhradu nákladů ve výši 186 Kč (Fakturou [číslo] ze dne 14. 8. 2020, splatná dne 31. 8. 2020; Fakturou [číslo] na částku 186 Kč, splatnou dne 11. 5. 2020). Žalovaná byla vyzvána k úhradě dlužné částky, avšak neuhradila ničeho (Výzvou k plnění před podáním žaloby ze dne 26. 4. 2021 a ze dne 26. 4. 2021 vč. Dokladu o odeslání). Po právní stránce soud posoudil věc dle podle § 50 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb., energetický zákon, ve znění pozdějších předpisů, neboť účastníci uzavřeli smlouvu o sdružených službách dodávky elektřiny, na základě které se žalobkyně zavázala dodávat žalované do odběrného místa elektřinu a žalovaná se zavázala elektřinu v odběrném místě odebírat a hradit za ni danou cenu. Žalovaná dlužnou částku neuhradila ani na opakovanou výzvu žalobkyně, tudíž se dostala dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.z.“) do prodlení se zaplacením peněžitého dluhu a podle § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalované vedle dlužné částky i zaplacení úroku z prodlení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a soud o něm rozhodl ode dne následujícího po datu splatnosti předmětné faktury, tj. od 1. 9. 2020 z jistiny 9 553 Kč, přičemž žalovaný nárok spočívající v úroku z prodlení z částky 9 553 Kč od 1. 9. 2017 do 31. 8. 2020 zamítl jako nedůvodný. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě vyhověl. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila, a tedy netvrdila, že by žalobkyni žalovanou částku (byť částečně) uhradila, soud tak vycházel pouze z důkazů navržených žalobkyní. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 3 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení neúspěšná jen v nepatrné části, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 000 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb. (dále jen„ vyhláška“) dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 300 Kč za dva úkony dle § 1 odst. 3 vyhlášky ve spojení s § 2 odst. 2 vyhlášky. Lhůtu k plnění soud ve výroku I., III. dle § 160 odst. 1 o.s.ř.