5 C 251/2022-51 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou domáhala na žalované zaplacení 5 893 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zjistila, že žalovaná neměla ode dne 14. 11. 2020 do dne 12. 3. 2021 k vozidlu sjednané pojištění odpovědnosti, na základě čehož ji vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 5 593 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč se splatností 60 dnů od doručení výzvy. Splatnost poplatku nastala dne 17. 8. 2021. Žalovaná na výzvu žalobkyně nikterak nereagovala a svůj dluh neuhradila. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaná ve stanovené lhůtě nereagovala na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaná byla dopisem ze dne 3. 6. 2021 vyzvána k úhradě příspěvku ve výši 5 593 Kč do garančního fondu ČKP, neboť vozidlo žalované (RZ [anonymizováno]; TP [anonymizováno], [VIN kód]) nebylo v období ode dne 14. 11. 2020 do dne 12. 3. 2021 (tj. 119 dní) pojištěno, se splatností 60 dnů od doručení výzvy, tj. 119 dnů x 47 Kč vč. nákladů na upomínání ve výši 300 Kč (Výzvou [číslo] k úhradě příspěvku ze dne 3. 6. 2021; Údajem o vozidle). Žalovaná byla k úhradě poplatku opakovaně vyzývána, avšak neuhradila ničeho (Upomínkou ze dne 8. 9. 2021; Předžalobní upomínkou ze dne 23. 2. 2022 vč. Dokladu o odeslání). Na základě shora uvedených skutečností proto soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaná porušila svou povinnost vyplývající z § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (dále jen „zákon“) tím, že neuzavřela pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, kterou coby vlastník a provozovatel vozidla měla povinnost uzavřít, v důsledku čehož jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni v souladu s § 4 odst. 1 zákona příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., včetně nákladů žalobkyně uplatněné v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 300 Kč. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 893 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.