5 C 281/2022-19 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 27. 5. 2022 domáhala po žalované zaplacení částky 7 397 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zjistila, že žalovaná neměla sjednané pojištění odpovědnosti ode dne 31. 5. 2020 do dne 8. 10. 2020 k motocyklu se zdvihovým objemem válců motoru nad 350 cm3 do 500 cm3, [registrační značka] [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], dále ode dne 31. 5. 2020 do dne 3. 12. 2020 k motocyklu se zdvihovým objemem válců motoru nad 50 cm3 do 350 cm3, [registrační značka] [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno] a ode dne 11. 9. 2020 do dne 9. 12. 2020 k motocyklu se zdvihovým objemem válců motoru nad 500 cm3 ve výši 25 Kč, [registrační značka] [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], na základě čehož ji vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 2 751 Kč, 1 496 Kč, 2 250 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva 3x po 300 Kč, a to se splatností 60 dnů od doručení výzvy. Splatnost poplatků nastala dne 8. 2. 2021, dne 6. 4. 2021 a dne 13. 4. 2021. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě dlužných částek předžalobními upomínkami, avšak žalovaná celkovou dlužnou částku dosud neuhradila. 2. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaná je státní občankou Itálie, jedná se proto o věc s cizím prvkem. Soud nejprve zkoumal, zda je dána pravomoc českých soudů k projednání této věci. Podle čl. 4 odst. 1 a čl. 5 odst. 1 Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012 ze dne 12. 12. 2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech, platí, že není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště v některém členském státě, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. [příjmení], které mají bydliště v některém členském státě, mohou být u soudů jiného členského státu žalovány pouze na základě pravidel stanovených v oddílech 2 až 7 této kapitoly. Pravomoc rozhodovat je tak dána českým soudům. 3. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 4. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. 5. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. 6. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: 7. Žalovaná byla dopisem ze dne 25. 11. 2020 vyzvána k úhradě příspěvku ve výši 3 051 Kč do garančního fondu ČKP, neboť vozidlo žalované ([registrační značka] VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]) nebylo v období ode dne 31. 5. 2020 do dne 8. 10. 2020 (tj. 131 dní) pojištěno, se splatností 60 dnů od doručení výzvy, tj. 131 dní x 21 Kč vč. nákladů na upomínání ve výši 300 Kč (prokázáno Výzvou [číslo] k úhradě příspěvku ze dne 25. 11. 2020; Zjištěnými údaji o vozidle). Žalovaná byla k úhradě poplatku opakovaně vyzývána, avšak neuhradila ničeho (prokázáno Upomínkou ze dne 4. 3. 2021; II. upomínkou ze dne 1. 4. 2021 vč. vrácené doručenky ČP; Předžalobní upomínkou ze dne 5. 4. 2022 vč. poštovního podacího archu a údajů ČP o sledování zásilky). 8. Dále byla žalovaná dopisem ze dne 21. 1. 2021 vyzvána k úhradě příspěvku ve výši 1 796 Kč do garančního fondu ČKP, neboť vozidlo žalované ([registrační značka] VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]) nebylo v období ode dne 31. 5. 2020 do dne 3. 12. 2020 (tj. 187 dní) pojištěno, se splatností 60 dnů od doručení výzvy, tj. 187 dní x 8 Kč vč. nákladů na upomínání ve výši 300 Kč (prokázáno Výzvou [číslo] k úhradě příspěvku ze dne 21. 1. 2021; Zjištěnými údaji o vozidle). Žalovaná byla k úhradě poplatku opakovaně vyzývána, avšak neuhradila ničeho (prokázáno Upomínkou ze dne 29. 4. 2021; II. upomínkou ze dne 27. 5. 2021 vč. vrácené doručenky ČP; Předžalobní upomínkou ze dne 5. 4. 2022 vč. poštovního podacího archu a údajů ČP o sledování zásilky). 9. Žalovaná byla dále dopisem ze dne 28. 1. 2021 vyzvána k úhradě příspěvku ve výši 2 550 Kč do garančního fondu ČKP, neboť vozidlo žalované ([registrační značka] VIN: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno]) nebylo v období ode dne 11. 9. 2020 do dne 9. 12. 2020 (tj. 90 dní) pojištěno, se splatností 60 dnů od doručení výzvy, tj. 90 dní x 25 Kč vč. nákladů na upomínání ve výši 300 Kč (prokázáno Výzvou [číslo] k úhradě příspěvku ze dne 28. 1. 2021; Zjištěnými údaji o vozidle). Žalovaná byla k úhradě poplatku opakovaně vyzývána, avšak neuhradila ničeho (prokázáno Upomínkou ze dne 6. 5. 2021; II. upomínkou ze dne 3. 6. 2021 vč. vrácené doručenky ČP; Předžalobní upomínkou ze dne 5. 4. 2022 vč. poštovního podacího archu a údajů ČP o sledování zásilky). 10. Na základě shora uvedených skutečností proto soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaná porušila své povinnosti vyplývající z § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (dále jen „zákon“) tím, že neuzavřela v uvedených případech smlouvu o pojištění odpovědnosti, kterou coby vlastník a provozovatel vozidla měla povinnost uzavřít, v důsledku čehož jí vznikla povinnost zaplatit žalobkyni v souladu s § 4 odst. 1 zákona a § 2 odst. 1 písm. c), b) a d) vyhlášky Ministerstva financí č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb. příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Jelikož se žalovaná dostala do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužných částek ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., včetně nákladů žalobkyně uplatněné v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to 3x po 300 Kč. 11. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 397 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je právní zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně.