5 C 339/2021-14 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou domáhala na žalovaném zaplacení 8 165 Kč s příslušenstvím. Žalobkyně zjistila, že žalovaný neměl ode dne 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 k osobnímu automobilu sjednané pojištění odpovědnosti, na základě čehož jej vyzvala k úhradě příspěvku ve výši 7 865 Kč a poplatku spojeného s mimosoudním uplatněním práva ve výši 300 Kč se splatností 30 dnů od doručení výzvy. Splatnost poplatku nastala dne 13. 1. 2021. Žalovaný na výzvu žalobkyně nikterak nereagoval a svůj dluh neuhradil. Žalobkyně je právnickou osobou se sídlem v České republice, žalovaný je státním občanem Ukrajiny s bydlištěm v České republice. Mezinárodní příslušnost zdejšího soudu je dána bydlištěm žalovaného v souladu s čl. 4 nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1215/2012. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Protože ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci proti rozhodnutí věci bez nařízení jednání neměli námitek, když žalobkyně s rozhodnutím věci bez jednání souhlasila již v žalobě a žalovaný ve stanovené lhůtě nereagoval na výzvu soudu k vyjádření s doložkou dle § 101 odst. 4 zákona č. 99/1964 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), postupoval soud podle § 115a o.s.ř. a věc rozhodl bez nařízení jednání. Jelikož předmětem řízení bylo peněžité plnění nepřevyšující částku 10 000 Kč, tj. bagatelní spor, dle § 157 odst. 4 o.s.ř. v návaznosti na § 202 odst. 2 o.s.ř., se soud omezil při svém zdůvodnění rozhodnutí pouze na závěr o skutkovém stavu a právní posouzení věci. Soud dospěl k následujícímu skutkovému závěru: Žalovaný byl dopisem ze dne 29. 10. 2020 vyzván k úhradě příspěvku ve výši 7 865 Kč do garančního fondu ČKP, neboť vozidlo žalovaného (RZ [anonymizována tři slova], [VIN kód]) nebylo v období od 1. 2. 2020 do 31. 5. 2020 (tj. 121 dnů) pojištěno, se splatností 30 dnů od doručení výzvy (Výzvou [číslo] k úhradě příspěvku ze dne 29. 10. 2020). Žalovaný byl k úhradě poplatku opakovaně vyzýván, avšak neuhradil ničeho (Upomínkou ze dne 18. 2. 2021; Upomínkou ze dne 16. 6. 2021 vč. Dokladu o odeslání). Na základě shora uvedených skutečností proto soud dospěl k právnímu závěru, že žalovaný porušil svou povinnost vyplývající z § 3 odst. 2 zákona č. 168/1999 Sb. (dále jen „zákon“) tím, že neuzavřel pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti, kterou coby vlastník a provozovatel vozidla měl povinnost uzavřít, v důsledku čehož mu vznikla povinnost zaplatit žalobkyni v souladu s § 4 odst. 1 zákona příspěvek za každý den porušení této povinnosti. Jelikož se žalovaný dostal do prodlení s úhradou dluhu, přiznal soud žalobkyni s odkazem na § 1968 a § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů, také nárok na zaplacení úroku z prodlení z dlužné částky ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., včetně nákladů žalobkyně uplatněné v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., ve znění pozdějších předpisů, ve výši 300 Kč. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle § 146 odst. 1 o.s.ř. tak, že soud přiznal žalobkyni, která byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.“) z tarifní hodnoty ve výši 8 165 Kč sestávající ze tří úkonů právní služby do podání návrhu ve věci samé po 200 Kč (převzetí a příprava zastoupení; předžalobní výzva; žaloba) v souladu s § 14b odst. 1 a.t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % ve výši 189 Kč. S ohledem na § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně. Lhůta k plnění byla stanovena v souladu s § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.