59 C 10/2020-97 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal určení, že je vlastníkem nemovitých věcí, konkrétně pozemků par. [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek], zaspaných v katastru nemovitostí pod [anonymizováno] [číslo] to s odůvodněním, že stav zaspaný v katastru neodpovídá skutečnosti. Co se týká žalované 7, tak ta je právní nástupkyní [příjmení] [příjmení], bývalé spoluvlastnice s [jméno] [příjmení]. Aktuálně je v [anonymizováno] evidována již žalovaná 7, a to v rozsahu uvedeném a na pozemcích uvedených ve výrocích I a II tohoto rozsudku. Důvody, pro něž žalobce dovozuje, že je vlastníkem předmětných nemovitých věcí, jsou detailněji rozebrány v žalobě. Usnesením zdejšího soudu č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí] byli žalovaní v souladu s ust. § 114b zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) vyzváni, aby se ve lhůtě 30 dnů ode dne doručení uvedeného usnesení písemně vyjádřili ve věci samé k žalobě, která jim byla doručena. Zároveň soud žalované uvedeným usnesením poučil o následcích nesplnění této výzvy vyplývajících ze shora uvedeného zákonného ustanovení. Dne [datum] bylo shora uvedené usnesení doručeno žalované 7 do vlastních rukou, když si doručovanou písemnost osobně převzala. Žalovaná 7 se k žalobě vyjádřila prostřednictvím podání učiněného právním zástupcem dne [datum], přičemž uvedla, že uznává nárok uplatňován ve vztahu k ní, avšak konstatovala, že nebyla žalobcem vůbec oslovena před zahájením řízení, nebylo jí známo, že je věc v řešení a nebyla jí dána možnost se k nároku žalobce vyjádřit. Proto navrhla, aby žalobci nebyla vůči ní přiznána náhrada nákladů řízení. Podle ustanovení § 153a odst. 1 o. s. ř. soud rozhodne rozsudkem pro uznání tehdy, uzná-li žalovaný v průběhu soudního řízení nárok, který je proti němu žalobou uplatňován. Dle ustanovení § 153a odst. 2 o. s. ř. rozsudek pro uznání nelze vydat ve věcech, v nichž nelze uzavřít a schválit smír (§ 99 odst. 1 a 2 o. s. ř.). Vzhledem k tomu, že žalovaná 7 nárok výslovně uznala a žalobce navrhl vydání částečného rozsudku pro uznání vůči ní, nastaly podmínky pro postup dle výše citovaných ustanovení a soud o žalobě rozhodl, aniž by nařizoval jednání (153a odst. 4 o. s. ř.), rozsudkem pro uznání. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud tak, jak je uvedeno ve výroku III tohoto rozsudku, a to proto, že žalobce, který byl ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. úspěšný, uvedl, že netrvá na přiznání náhrady nákladů řízení, tedy náhradu nepožadoval/vzal se práva na náhradu nákladů řízení. I kdyby se však práva na náhradu nákladů nevzdal, posuzoval by soud, zda bude žalobci přiznána náhrada nákladů řízení, a to z toho důvodu, že žalovaná nebyla před podáním žaloby oslovena a pakliže by k tomu došlo, s ohledem na postoj žalované lze důvodně předpokládat, že by věc byla vyřešena a nemuselo by dojít k podání žaloby.