59 C 139/2022-128 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vůči žalovanému zaplacení částky 28 800 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] uzavřené dne [datum] mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba], a žalovaným. 2. Žalovaný je státním občanem [anonymizována dvě slova] s bydlištěm v [anonymizována dvě slova], pravomoc českých soudů vyplývá z [číslo listu] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] a) [anonymizována dvě slova] [číslo] neboť osoba, která má bydliště v některém členském státě, může být v jiném členském státě žalována, pokud předmět sporu tvoří smlouva nebo nároky ze smlouvy, u soudu místa, kde závazek, o nějž se jedná, byl nebo měl být splněn. Smlouva byla předchůdkyní žalobkyně uzavřena s žalovaným v sídle právní předchůdkyně žalobkyně, když jiné místo uzavření smlouvy ve smlouvě uvedeno není, a to [obec a číslo] – [obec], [anonymizována dvě slova] [číslo], kde byl závazek sjednán a splněn. 3. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací] byl [název soudu] (soud v jehož obvodu byla žaloba původně podána) žalovanému ustanoven opatrovník podle § 29 odst. 3 o.s.ř., neboť žalovaný nemá na území ČR povolen žádný druh pobytu a aktuální místo jeho pobytu se ani přes provedené dotazy soudu nepodařilo zjistit. 4. Opatrovnice žalovaného v podání ze dne [datum] uvedla, že nárok neuznává, neboť žalobkyně žádným způsobem neprověřila schopnost žalovaného úvěr splácet v rozporu se zákonnou úpravou, když údaje sdělené žalovaným žádným způsobem neprověřila. S poukazem na § 87 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru a § 588 o.z. shledala smlouvu za absolutně neplatnou pro rozpor se zákonem. 5. Ve věci bylo nařízeno na [datum] ústní jednání, kde strany setrvaly na svých stanoviscích a smírné řešení sporu tak nebylo možné. 6. Provedeným dokazováním má soud za prokázané, že [právnická osoba], coby poskytovatel spotřebitelských úvěrů uzavřel s žalovaným dne [datum] Smlouvu o spotřebitelském úvěru [číslo]. Na základě této smlouvy poskytl žalovanému 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit [právnická osoba], za poskytnutí této částky poplatek v celkové výši 17 800 Kč, sestávající z poplatku za administrativní činnost a 4 000 Kč, úroku ve výši 3 400 Kč a odměnu za hotovostní inkaso 10 400 Kč. Celkovou dlužnou částku 37 800 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 78 týdenních splátkách po 485 Kč (poslední splátka ve výši 455 Kč) RPSN 157,95% (smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, v níž byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry (čistý příjem [částka], další příjmy [částka], výdaje bydlení [částka], osobní – jídlo, doprava, léky [částka], splátky úvěrů [částka], kdy bylo dodáno Potvrzení zaměstnavatele, dle zaškrtlého políčka v Kartě (kartou zákazníka). Žalovaný uhradil [právnická osoba], po uzavření smlouvy celkem [částka] [právnická osoba], dne [číslo] s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedl pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum], odeslaným dne [datum] (oznámením o postoupení pohledávky vč. podacího lístku, smlouvou o postoupení pohledávek, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum]). 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). 9. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. [právnická osoba], a žalovaná uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které [právnická osoba], poskytl žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit [právnická osoba], za poskytnutí této částky poplatek ve výši 37 800 Kč v 78 týdenních splátkách po 485 Kč (poslední splátka ve výši 455Kč). [právnická osoba], vystupoval ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 17. Povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. 18. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 157,95 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu činila v roce 2018 v červenci 8,67 %. Ve smlouvě byla tedy více než 18násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu [název soudu], podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 18násobkem. 19. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu poplatku za administrativní činnosti, za hotovostní inkaso splátek, neboť se jedná o ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. 20. S ohledem na absolutní neplatnost posuzované smlouvy má žalobkyně, na kterou [právnická osoba], své nároky ze smlouvy postoupil ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši dosud nesplacené jistiny úvěru, tj. 11 000 Kč. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve po doručení žaloby opatrovnici ([datum]), tj. dnem [datum], neboť do té doby se výzva k vydání bezdůvodného obohacení do sféry žalovaného nedostala. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem II. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud, z důvodu popsaných výše, žalobu zamítl (výrok I.). 21. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 148 odst. 1 a 149 odst. 2 o. s. ř. tak, že náklady, které stát vydá na zastoupení žalovaného opatrovnicí v tomto řízení dle § 140 odst. 2 o.s.ř., uloží následně jejich pomě