59 C 186/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou dne [datum] domáhala vůči žalované, aby ji soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o spotřebitelském úvěru [číslo] ze dne [datum]. Tuto smlouvu žalovaná uzavřela s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“). 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. První jednání bylo nařízení na den [datum]. Žalobkyně se z jednání omluvila s tím, že nechce navyšovat náklady řízení, žalovaná se bez omluvy nedostavila, ačkoli ji bylo doručeno na adresu uvedenou v centrální evidenci obyvatel dle [ustanovení pr. předpisu] (dále jen„ o.s.ř“). Soud věc projednal v souladu s [ustanovení pr. předpisu] v nepřítomnosti účastníků. 4. V řízení z provedeného dokazování vyplynulo, že [anonymizováno] coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovanou smlouvu o úvěru [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě se zavázala poskytnout žalované na její bankovní účet [částka]. Žalovaná se ve smlouvě zavázala zaplatit za poskytnutí této částky administrativní poplatek ve výši [částka], a úrok v celkové výši [částka]. Celkovou dlužnou částku se žalovaná zavázala zaplatit ve 36 měsíčních splátkách po [částka] a to nejpozději do [datum] RPSN se rovnala 89 % (smlouvou o spotřebitelském úvěru ze dne [datum], vstupním dopisem se splátkovým kalendářem). Před uzavřením smlouvy byla s žalovanou vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení její úvěruschopnosti, v níž byla zjištěna příjmová a výdajová stránka žalované. Zaměstnání bylo ověřeno telefonicky ([anonymizováno] kartou ze dne [datum]). [anonymizováno] finanční prostředky poskytla žalované dne [datum] (výpisem z účtu č. [bankovní účet]). Žalovaná uhradila po uzavření smlouvy celkem [částka]. [anonymizováno] zesplatnila úvěr pro nehrazení splátek ke dni [datum], což žalované oznámila dopisem ze dne [datum], následně ji vyzvala k úhradě dluhu v celkové výši [částka] dopisem ze dne [datum] (výzvou k úhradě úvěru před zesplatněním ze dne [datum] a oznámením o zesplatnění ze dne [datum]). Následně dne [datum] uzavřela [anonymizováno] s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovanou z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalované oznámeno dopisem ze dne [datum] odeslaným žalované dne [datum], v němž byla žalovaná vyzvána k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], seznamem postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalované předžalobní upomínku, žalovaná však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradila (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum]). 5. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaná soudu žádné důkazy nepředložila, žalobou uplatněný nárok nesporovala a uhrazení dlužné částky netvrdil. Soud postupoval v souladu s § 132 o.s.ř. 6. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 7. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). 8. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 9. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 10. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 11. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 12. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 13. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 14. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 15. [anonymizováno] a žalovaná uzavřely smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které [anonymizováno] poskytla žalované částku [částka]. [anonymizováno] vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaná vystupovala ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 16. Dle soudu [příjmení] [jméno] nedostatečně zkoumala úvěruschopnost žalované, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Prokázala posouzení příjmové stránky, avšak nikoli výdajové stránky úvěruschopnosti žalované, jak vyplývá z doložené karty zákazníka. Nebyly doloženy důkazy ohledně tvrzených výdajů, [příjmení] [jméno] nemohla vědět, jaká je finanční situace žalované. V tomto smyslu tedy při sjednávání smluv o spotřebitelském úvěru [anonymizováno] pochybila, což způsobuje neplatnost uzavřené smlouvy o úvěru. Jelikož se žalobkyně bez řádné omluvy nedostavila k jednání, nemohl ji soud poučit dle § 118a odst. 1, odst. 3 o.s.ř. k doplnění těchto tvrzení a označení důkazů. 17. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. 18. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě [číslo] uvedeno, že RPSN činí 88,8 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v roce 2019 činila 9,5 %. Ve smlouvě byla tedy více než 7násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoké úplaty za poskytnutí úvěru jsou zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatné podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu [název soudu], podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka]), nikoli 7násobkem či 27násobkem. 19. S ohledem na absolutní neplatnost posuzovaných smluv má žalobkyně, na kterou [anonymizováno] své nároky ze smlouvy postoupila ve smyslu § 1879 a násl. o. z., nárok pouze na vydání bezdůvodného obohacení ve výši nesplacené jistiny úvěrů. Dle tvrzení žalobkyně žalovaná uhradila celkem [částka]. Zbývá tedy zaplatit částku [částka] ([anonymizována dvě slova] – [anonymizována dvě slova]). K tomu soud dodává, že ačkoliv platby žalované směřovaly formálně na úhradu závazku ze smlouvy, je nutné je započíst na závazek žalované vydat bezdůvodné obohacení, neboť závazek z neplatné smlouvy neexistuje, a platby je tak nutné započíst na platný závazek žalované. 20. Co se úroku z prodlení týče, jelikož je neplatná smlouva o úvěru jako celek, jsou neplatná i ujednání o splatnosti jednotlivých splátek, pročež nejsou použitelná pro posouzení otázky splatnosti nároku na vydání bezdůvodného obohacení. Nárok na vydání bezdůvodného obohacení tak mohl být splatný nejdříve uplynutím lhůty k plnění stanovené v první prokazatelně doručené výzvě k plnění. [anonymizováno] vyzývala žalovanou k úhradě dluhu v oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum], jež bylo žalované odesláno na jeho korespondenční adresu dne [datum]. Podle domněnky doby dojití došla výzva žalované dne [datum], přičemž do prodlení se dostala – dle znění výzvy – uplynutím lhůty 10 dnů od tohoto data, tj. od [datum]. Žalobkyně má proto nárok na zákonný úrok z prodlení od tohoto data a v tomto rozsahu jí ho soud výrokem I. rozsudku přiznal. Ve zbývajícím rozsahu soud žalobu zamítl výrokem II. tohoto rozsudku z důvodů popsaných výš