59 C 267/2021-32 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 30. 4. 2021 domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost zaplatit jí částku ve výši 6 735 Kč s příslušenstvím a náhradou nákladů nalézacího řízení, s tím, že žalovaná coby provozovatelka vozidla se zdvihovým objemem válců motoru od [anonymizována tři slova] do [anonymizována tři slova], [registrační značka], neměla v období od 6. 4. 2020 do 13. 7. 2020 uzavřeno pojištění odpovědnosti z provozu vozidla, ačkoli mu tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb. Při zákonné denní sazbě 65 Kč za vozidlo činí celková výše příspěvku za jeho provozování bez pojištění za uvedené období (99 dní) částku 6 435 Kč. Žalobkyně požadovala rovněž částku ve výši 300 Kč, představující poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva ve smyslu § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb. Žalovaná byla před podáním žaloby k úhradě dluhu písemně vyzývána. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. Žalovaná není státní příslušnicí ČR, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 [anonymizována dvě slova] [číslo]. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastnice s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasily (žalovaná ve smyslu ust. § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že žalovaná, která byla v období od 27. 12. 2018 do 14. 10. 2020 vlastnicí a provozovatelkou osobního automobilu [registrační značka], se zdvihovým objemem válců [anonymizována tři slova], neměla v období od 6. 4. 2020 do 13. 7. 2020 včetně (celkem po dobu 99 dní) sjednáno pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla. V důsledku této skutečnosti vyzvala žalobkyně dne 9. 9. 2020 žalovanou k úhradě příspěvku do garančního fondu, a to ve lhůtě 60 dnů od doručení této výzvy s tím, že po žalované zároveň požadovala úhradu nákladů za upomínku ve výši 300 Kč. Žalovaná na tuto výzvu, která jí byla doručena, nereagovala. Bez reakce zůstaly též další dvě upomínky žalobkyně a též předžalobní výzva ze dne 16. 3. 2021 zaslaná žalované právní zástupkyní žalobkyně, a žalovaná neprokázala, že by předmětnou částku (či její část) uhradila. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle § 3 odst. 1, 2 a § 4 odst. 1 zák. č. 168/1999 Sb., podle § 4 odst. 5 tohoto zákona ve spojení s § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. a podle § 4 odst. 4 zák. č. 168/1999 Sb. ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Prodlení žalované s úhradou příspěvku soud posoudil podle § 513, § 1968 a § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve spojení s § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., když se žalovaná dostala do prodlení dnem následujícím po dni splatnosti příspěvku a nákladů spojených s mimosoudním vymáháním. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 6 735 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč, tj. ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právní zástupkyně žalobkyně a lhůtu k plnění stanovil v souladu ustanovením § 160 odst. 1 věta před středníkem o. s. ř.