59 C 304/2021-16 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni 31 800 Kč s příslušenstvím z titulu porušení povinností plynoucích ze smlouvy o [anonymizována dvě slova] [číslo] uzavřené dne 15. 8. 2019 mezi právní předchůdkyní žalobkyně, společností [právnická osoba] [IČO] (dále jen„ [anonymizováno]“), a žalovaným. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný není státním příslušníkem ČR, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 [anonymizováno] EU [číslo]. 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). 5. V řízení byl na základě předložených listin zjištěn následující skutkový stav: 1/ [anonymizováno] coby poskytovatelka [anonymizováno] úvěrů uzavřela s žalovaným dne 15. 8. 2019 Smlouvu o [anonymizováno] úvěru v hotovosti. Na základě této smlouvy poskytla žalovanému 20 000 Kč v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit [anonymizováno] za poskytnutí této částky poplatek v celkové výši 16 000 Kč, sestávající z administrativního poplatku ve výši 4 000 Kč, úroku ve výši 4 000 Kč a odměny za hotovostní inkaso splátek ve výši 8 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 36 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních hotovostních splátkách po 600 Kč (smlouvou o spotřebitelském úvěru v hotovosti ze dne 15. 8. 2019 [číslo]). 2/ Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti. Žalovaný v této souvislosti uvedl a svým vlastnoručním podpisem stvrdil, že má jedno nezaopatřené dítě, bydlí v nájmu, má sjednán pracovní poměr (v kartě je uvedeno, že bylo zaměstnání ověřeno, a to osobně), čistý příjem 35 740 Kč, výdaje 12 400 Kč, použitelný příjem 23 340 Kč, jako dokumenty k ověření byly zaškrtnuty výplatní pásky, potvrzení o příjmu od zaměstnavatele, nájemní smlouva, bankovní výpisy (kartou zákazníka – žádostí o spotřebitelský úvěr). 3/ Žalovaný uhradil [anonymizováno] po uzavření smlouvy celkem 4 200 Kč [anonymizováno] dne 15. 1. 2021 uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne 19. 2. 2021, odeslaným žalovanému na adresu uvedenou v kartě zákazníka, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (oznámením o postoupení pohledávky ze dne 19. 2. 2021 s dokladem o odeslání ze dne 22. 2. 2021, smlouvou o postoupení pohledávek ze dne 15. 1. 2021, výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek, tvrzením žalobkyně o dlužných částkách a z toho plynoucí informace o zaplacené částce). 4/ Žalobkyně zaslala žalovanému dne 14. 5. 2021 předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne 13. 5. 2021 s dokladem o odeslání). 6. Soud nemá důvodu pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. <b>7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně:</b> 8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). 9. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. [anonymizováno] a žalovaný uzavřeli smlouvu o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které [anonymizováno] poskytla žalovanému částku 20 000 Kč. Žalovaný se zavázal zaplatit [anonymizováno] za poskytnutí této částky poplatek ve výši 16 000 Kč. Celkovou dlužnou částku 36 000 Kč se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po 600 Kč [anonymizováno] vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o [anonymizováno] smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 17. Dle soudu [anonymizováno] zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Prokázala posouzení příjmové i výdajové stránky úvěruschopnosti žalovaného, jak vyplývá z doložené [anonymizováno] zákazníka. V tomto smyslu tedy při sjednávání smlouvy o [anonymizováno] úvěru nepochybila. 18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. 19. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě uvedeno, že RPSN činí 206,15 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v srpnu 2019 činila 8,78 %. Ve smlouvě byla tedy více než 23 násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů. Takto vysoká úplata za poskytnutí úvěru je zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouva je tudíž absolutně neplatná podle § 588 o. z. V tomto smyslu lze odkázat na judikaturu Nejvyššího soudu, podle níž není v rozporu s dobrými mravy úrok, který je dvojnásobkem či trojnásobkem úrokové míry peněžních ústavů (rozhodnutí sp. zn. 33 Odo 234/2005 a 21 Cdo 1484/2004), nikoli 23 násobkem. 20. Ani v případě, že by smlouva nebyla neplatná jako celek pro rozpor s dobrými mravy, by žalobkyně neměla právo na úhradu administrativního poplatku a odměny za hotovostní inkaso splátek, neboť tato ujednání by bylo nutné shledat za ujednání nepřiměřená, zakládající v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. Poplatek za administrativní činnost je ve smlouvě vymezen zcela neurčitě, soudu je přitom z jeho úřední činnosti známo (z řízení o obdobných žalobách podávaných totožnou žalobkyní k vymožení pohledávek postoupených na žalobkyni [příjmení]), že tímto poplatkem [anonymizováno] přenáší na spotřebitele své provozní náklady (např. náklady na založení a vedení zákazníka v interním systému, založení klientského účtu na webovém portálu, náklady na provedení uvítacího telefonátu ze strany společnosti, náklady na odeslání uvítacího dopisu společně s evidencí splátek, na vystavení duplikátu evidence splátek či kopie smluvní dokumentace v případě její ztráty, na vystavení písemného potvrzení o doplacení, aktuálním zůstatku úvěru a zaslání těchto dokumentů na příslušnou adresu). Náklady na vystavování duplikátů smluvní dokumentace jistě zpoplatnit lze, avšak nikoli předem takto vysokou paušální částkou, když ve skutečnosti nemusí vůbec nikdy vzniknout, a pokud ano, tak v podstatně nižší výši. Není přípustné, aby [anonymizováno] přenášela své provozní náklady související s poskyto