59 C 315/2021-13 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne 16. 9. 2021 domáhala na žalovaném zaplacení částky 3 895 Kč s příslušenstvím s odůvodněním, že žalobkyně uzavřela s žalovaným dne 29. 4. 2013 pojistnou smlouvu [číslo] přičemž pojistné bylo sjednáno na dobu neurčitou a bylo splatné ročně ve výši 12 093 Kč. Žalovaný pojistné za období od 29. 4. 2020 do 19. 8. 2020 nehradil a dlužné pojistné za předmětné období činí 3 695 Kč. Žalobkyně nad rámec dlužného pojistného požaduje též částku 200 Kč představující náklady na upomínání. Žalovaný dlužnou částku neuhradil ani v návaznosti na předžalobní upomínku. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Žalovaný není občanem ČR, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU [číslo]. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listinných důkazů a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). Soud z hlediska skutkového stavu věci dospěl k závěru, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 29. 4. 2013 platně uzavřena pojistná smlouvu [číslo] která byla následně k 29. 4. 2015 upravena a jejímž předmětem bylo pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla [značka automobilu], typ [anonymizována dvě slova], [registrační značka] a doplňkové pojištění (pojištění skel a havarijní pojištění), roční pojistné od 29. 4. 2015 bylo sjednáno na 13 742 Kč. Žalovaný žalobkyni neuhradil pojistné za období od 29. 4. 2020 do 19. 8. 2020, ač byl vyzván k úhradě dlužného pojistného a zároveň byl upozorněn na možný zánik pojištění v případě neuhrazení dlužné částky ve stanovené lhůtě. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván prostřednictvím právního zástupce žalobkyně k úhradě dlužné částky, a žalovaný neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) uhradil. Takto zjištěný skutkový stav posoudil soud podle ustanovení § 12 odst. 1, ust. § 13 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů, upravujících zánik pojištění a pojistitelovo právo na zaplacení dlužného pojistného a dle §§ 3, 12 odst. 2, 13 odst. 1 a 20 zák. č. 37/2004 Sb., o pojistné smlouvě, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013. Ohledně příslušenství bylo rozhodnuto dle ust. § 517 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění platném a účinném do 31. 12. 2013 (dále jen„ obč.z.“), a to ve výši stanovené § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Při právním posouzení nárokovaných nákladů spojených s upomínáním ve výši 200 Kč soud vyšel ze Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ze dne 11. 12. 2013 ke smlouvám o propagaci reklamní plochy, kde bylo mj. vysloveno, že dle ust. § 55 odst. 2 obč.z. je neplatné i ujednání o povinnosti spotřebitele hradit paušální náklady na zaslání písemné upomínky v případě porušení jeho povinností, když poskytovatel žádnou takovou povinnost v případě porušení jeho povinností nemá. Ze shora uvedených důvodů soud shledal ujednání o poplatku neplatným a žalobkyni náklady na upomínání nepřiznal. S ohledem na shora uvedené soud žalobě nevyhověl v plném rozsahu a rozhodl tak, jak je uvedeno ve výrocích I. a II. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 336,23 Kč, přičemž tato částka představuje 89,74 % z jejich celkové výše (rozdíl úspěchu v řízení v rozsahu 94,87 % a úspěchu žalovaného v rozsahu 5,13 %). Celkové náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 3 895 Kč sestávající z částky 200 Kč za každý ze tří úkonů právní služby realizovaných před podáním návrhu ve věci (převzetí zastoupení, předžalobní výzva, návrh ve věci samé) včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 189 Kč, kterou je zástupkyně žalobkyně povinna z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud náklady řízení k rukám právního zástupce žalobkyně a lhůtu k plnění uvedenou ve výrocích I. a III. stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.