59 C 5/2022-27 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), podanou u [název soudu] dne [datum], postoupenou v [anonymizováno] [rok] [název soudu] v rámci aplikace [příjmení], domáhala vůči žalovanému, aby mu soud uložil povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] a částku [částka] s příslušenstvím z titulu smlouvy o zápůjčce [číslo] ze dne [datum] Tyto smlouvy žalovaný uzavřel s právní předchůdkyní žalobkyně společností [právnická osoba], [IČO] (dále jen„ [anonymizována dvě slova]“). 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný je občanem [země]. Podle čl. 4 odst. 1 Nařízení EU [číslo] je dána pravomoc českých soudů věc projednat a rozhodnout, neboť není-li stanoveno jinak, mohou být osoby, které mají bydliště na území některého členského státu, bez ohledu na svou státní příslušnost žalovány u soudů tohoto členského státu. Žalovaný se ke dni zahájení řízení fakticky zdržoval na území České republiky, pravomoc ve věci je tak dána, rozhodné právo je právo české. 4. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) tedy bez nařízení jednání, neboť ve věci lze rozhodnout jen na základě předložených listin a účastníci řízení s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o. s. ř.). 5. V řízení z předložených listin vyplynulo, že [anonymizována dvě slova] coby poskytovatelka spotřebitelských úvěrů uzavřela s žalovaným následující dvě smlouvy o zápůjčce: 1/ Smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě se zavázala poskytnout žalovanému na jeho bankovní účet [částka]. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit [anonymizována dvě slova] za poskytnutí této částky poplatek ve výši [částka], sestávající z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] (při úrokové sazbě 14 % ročně z dlužné jistiny), odměny za zpracování, administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] se žalovaný zavázal zaplatit ve 24 měsíčních splátkách po [částka] (poslední splátka ve výši [částka]), a to nejpozději do [datum] RPSN se rovnala 67,66 % (smlouvou o zápůjčce – [anonymizováno] na účet [číslo] ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, v níž byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto údaje pak byly ověřeny vyžádáním pracovní smlouvy a výplatních pásek za poslední tři měsíce (Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). [anonymizována dvě slova] finanční prostředky poskytla žalovanému dne [datum] (výpisem z účtu č. [bankovní účet]). Žalovaný uhradil [anonymizována dvě slova] po uzavření smlouvy celkem [částka]. 2/ Smlouvu o zápůjčce [číslo] ze dne [datum], na jejímž základě [anonymizována dvě slova] poskytla žalovanému [částka] v hotovosti při podpisu smlouvy. Žalovaný se ve smlouvě zavázal zaplatit [anonymizována dvě slova] za poskytnutí této částky poplatek ve výši [částka], sestávající z kapitalizovaného úroku za sjednanou dobu řádného trvání smlouvy ve výši [částka] (při úrokové sazbě 29 % ročně z dlužné jistiny), odměny za zpracování, doručení a administrativní činnost a flexibilní splácení ve výši [částka] a poplatku za vedení zákaznického účtu a komfortní splácení ve výši [částka]. Celkovou dlužnou částku [částka] se žalovaný zavázal zaplatit v 60 týdenních splátkách po [částka] (poslední splátka ve výši [částka]), a to nejpozději do [datum] RPSN se rovnala 238,1 % (smlouvou o zápůjčce – [příjmení] v hotovosti [číslo] ze dne [datum]). Před uzavřením smlouvy byla s žalovaným vyplněna karta zákazníka za účelem posouzení jeho úvěruschopnosti, v níž byl žalovaný dotazován na své rodinné, majetkové, pracovní a jiné poměry. Tyto údaje pak byly ověřeny vyžádáním pracovní smlouvy, výplatních pásek za poslední tři měsíce (Zákaznickou kartou – žádostí o spotřebitelský úvěr ze dne [datum]). Žalovaný na svůj dluh po uzavření smlouvy neuhradil ničeho. 3/ [anonymizována dvě slova] dne [datum] uzavřela s žalobkyní Smlouvu o postoupení pohledávek, kterou na žalobkyni převedla pohledávku za žalovaným z předmětné smlouvy. Postoupení pohledávek bylo žalovanému oznámeno dopisem ze dne [datum] odeslaným žalovanému dne [datum] na adresu uvedenou ve smlouvě, v němž byl žalovaný vyzván k úhradě dluhu ve lhůtě 10 dnů od doručení výzvy (oznámením o postoupení pohledávky ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum], smlouvou o postoupení pohledávek ze dne [datum], výňatkem ze seznamu postoupených pohledávek). Žalobkyně zaslala žalovanému předžalobní upomínku, žalovaný však na předmětnou pohledávku již ničeho dalšího neuhradil (výzvou k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející žalobě ze dne [datum], podacím lístkem ze dne [datum]). 6. Soud nemá důvod pochybovat o uvedených skutečnostech, tím spíše za situace, kdy žalovaný soudu žádné důkazy nepředložil, žalobou uplatněný nárok nesporoval a uhrazení dlužné částky netvrdil. 7. Po právní stránce soud posoudil věc následovně: 8. Na projednávanou věc je nutné aplikovat ustanovení zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen„ o. z.“), a zákona č. 257/2016 Sb., o spotřebitelském úvěru (dále též jen„ zákon“). 9. Podle § 2395 a násl. o. z. se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 10. Podle § 2396 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu peněžní prostředky v měně, ve které mu byly poskytnuty. V téže měně platí i úroky. 11. Podle § 2399 odst. 1 o. z. úvěrovaný vrátí úvěrujícímu poskytnuté peněžní prostředky v dohodnuté době, jinak do měsíce ode dne, kdy byl o vrácení požádán. 12. Podle § 580 odst. 1 o. z. neplatné je právní jednání, které se příčí dobrým mravům, jakož i právní jednání, které odporuje zákonu, pokud to smysl a účel zákona vyžaduje. 13. Podle § 588 o. z. soud přihlédne i bez návrhu k neplatnosti právního jednání, které se zjevně příčí dobrým mravům, anebo které odporuje zákonu a zjevně narušuje veřejný pořádek. To platí i v případě, že právní jednání zavazuje k plnění od počátku nemožnému. 14. Podle § 1968 o. z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 15. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnost, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 16. [anonymizována dvě slova] a žalovaný uzavřeli smlouvy o spotřebitelském úvěru ve smyslu § 2395 o. z. a § 2 odst. 1 zákona o spotřebitelském úvěru, na základě které [anonymizována dvě slova] poskytla žalovanému částku [částka] a [částka]. [anonymizována dvě slova] vystupovala ve smyslu § 420 o. z. jako podnikatel, který při uzavírání a plnění smlouvy jednal v rámci své výdělečné činnosti prováděné soustavně, samostatně na vlastní účet a odpovědnost živnostenským způsobem za účelem dosažení zisku, a žalovaný vystupoval ve smyslu § 419 o. z. jako spotřebitel jednající mimo rámec své podnikatelské činnosti nebo samostatného výkonu svého povolání, proto jde dle § 1810 o. z. o spotřebitelskou smlouvu. Jde o typickou formulářovou smlouvu, tedy o předem připravený finanční produkt, jehož podmínky nejsou sjednávány individuálně, ale jsou předem dány v obchodních podmínkách, přičemž spotřebitel jakožto slabší smluvní strana nemá šanci je ovlivnit. Je proto chráněn kogentními ustanoveními občanského zákoníku (příp. jiných předpisů) před zneužitím postavení podnikatele. 17. Dle soudu [anonymizována dvě slova] zkoumala úvěruschopnost žalovaného, jak jí ukládá § 86 a 87 zákona. Prokázala posouzení příjmové i výdajové stránky úvěruschopnosti žalovaného, jak vyplývá z obou doložených Karet zákazníka. V tomto smyslu tedy při sjednávání smluv o spotřebitelském úvěru nepochybila. 18. Další povinností poskytovatele úvěru je uvést ve smlouvě (mimo jiné) RPSN – roční procentní sazbu nákladů ve smyslu § 133 zákona. 19. V posuzovaném případě bylo ve smlouvě [číslo] uvedeno, že RPSN činí 67,66 %, a ve smlouvě [číslo] RPSN činí 238,1 %. Z databáze [příjmení] se podává, že průměrná RPSN u úvěrů poskytnutých domácnostem na spotřebu v [anonymizováno] [rok] činila 8,93 % a v [anonymizováno] [rok] pak 8,76 %. Ve smlouvě [číslo] byla tedy více než 7násobná RPSN oproti obvyklé praxi peněžních ústavů a ve smlouvě [číslo] dokonce více než 27násobná. Takto vysoké úplaty za poskytnutí úvěru jsou zjevně v rozporu s dobrými mravy, a smlouvy jsou tudíž