59 C 96/2022-20 — Obvodní soud pro Prahu 10

Žalobkyně se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu) ze dne [datum] domáhala na žalovaném zaplacení částky ve výši 20 367 Kč s příslušenstvím (zákonným úrokem z prodlení) s odůvodněním, že žalovaný byl na základě smluv o dodávce [anonymizováno] z [datum rozhodnutí] (smlouva č. [spisová značka]) a z. [datum rozhodnutí] (smlouva č. [spisová značka]) odběratelem [anonymizováno] v odběrném místě [anonymizováno] [obec a číslo], [obec a číslo]. Žalobkyně měla závazek dodávat do odběrného místa elektřinu a žalovaný se zavázal za její odběr platit sjednanou cenu. Za dodávku elektřiny v období od [datum] do [datum] a dále na sjednaných smluvních pokutách účtovaných z důvodu ukončení smlouvy způsobem, který nebyl řádný dle sjednaných podmínek, měl žalovaný zaplatit žalobkyni částky, které když mu byly fakturovány fakturami [číslo] [číslo] [číslo]. Žalovaný stále dluží žalobkyni 20 367 Kč s tím, že dne [datum] uzavřeli účastníci dohodu o splátkách a uznání dluhu, dle níž se žalovaný zavázal předmětnou částku uhradit v šesti splátkách, avšak neučinil tak, a předmětnou částku neuhradil ani po upomínkách. Žalovaný není státním příslušníkem ČR, avšak v ČR bydlí, pravomoc českých soudů vyplývá z čl. 4 Nařízení EU [číslo]. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. Soud věc projednal za splnění podmínek § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o.s.ř.“), tedy bez nařízení jednání, neboť věc lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili (žalovaný ve smyslu § 101 odst. 4 o.s.ř.). Z dohody uzavřené dne [datum] bylo prokázáno, že žalovaný svůj závazek vůči žalobkyni uznal co do důvodu a výše. Výše pohledávky činila ke dni uzavření dohody 20 367 Kč a účastnící se dohodli, že tuto částku splatí žalovaný v 6 měsíčních splátkách po 3 394 Kč (poslední splátka pak 3 397 Kč). Z předložených faktur je zřejmé, že původní závazek byl splatný nejpozději ke dni [datum]. Žalovaný byl před podáním žaloby vyzván žalobkyní k úhradě dlužné částky a žalovaný v řízení neprokázal, že by předmětnou částku (či její část) již zaplatil. Podle § 2053 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o.z.“), uzná-li někdo svůj dluh co do důvodu i výše prohlášením učiněným v písemné formě, má se za to, že dluh v rozsahu uznání v době uznání trvá. V projednávané věci bylo prokázáno, že žalovaný písemně uznal svůj dluh, v době uznání dluh promlčen nebyl. Jelikož žalovaný nezaplatil ve stanovené lhůtě dlužnou částku, dostal se do prodlení (ust. § 1968 o.z.), a žalobkyni vzniklo právo požadovat po žalovaném vedle dlužné částky i úroky z prodlení (§ 1970 o.z.). Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. S ohledem na shora uvedené skutečnosti a při aplikaci shora uvedených ustanovení na skutkový stav v řízení zjištěný, dospěl soud k právnímu závěru, že žalobou uplatněný nárok byl prokázán. Soud proto žalobkyni uvedený nárok přiznal a zavázal žalovaného k jeho úhradě včetně úroků z prodlení, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 415 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 815 Kč a nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka 600 Kč představující 300 Kč za každý ze dvou úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky (předžalobní výzva, návrh ve věci samé). Lhůta k plnění byla ve výrocích I. a II. stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.