7 C 162/2022-18 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se domáhala vydání rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobkyni částku 5 422,08 Kč s příslušenstvím. Svůj návrh odůvodnila žalobkyně tím, že mezi žalobkyní a žalovaným byla dne 26. 04. 2018 uzavřena smlouva o úvěru [číslo] na základě níž byl žalovanému poskytnut na účet, uvedený ve smlouvě, úvěr ve výši 60 000 Kč, které měl žalovaný splácet spolu s dohodnutým úrokem v měsíčních splátkách, avšak žalovaný úvěr řádně nesplácel. Žalobkyně se již obrátila na soud, který ve věci sp. zn. 8 C 332/2019 rozhodl o dlužné smluvní pokutě, částce ve výši 998 Kč a 23 579,92 Kč. [příjmení] ve výši 23 579,92 Kč představovala smluvní pokutu dle bodu 6.5. Smlouvy ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru ve výši 74 617,63 Kč, a to za období prodlení žalovaného s úhradou této nové jistiny úvěru do 30. 7. 2019. S ohledem na skutečnost, že žalovaný ničeho na svůj dluh z titulu této smluvní pokuty neplnil, zaslala žalobkyně žalovanému předžalobní výzvu ze dne 28. 6. 2022, ve které vyzval žalovaného k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 74 617,63 Kč od 31. 7. 2019 do 28. 6. 2022, ve výši 5 422,08 Kč. Žalobkyně tak touto žalobou požaduje smluvní pokutu ve výši 5 422,08 Kč s přísl. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Soud postupoval dle § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, v platném znění (dále jen „o.s.ř.“) a k projednání věci samé nenařizoval jednání, neboť ve věci bylo možné rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci s rozhodnutím věci bez nařízení jednání souhlasili. 4. Po provedeném dokazování učinil soud následující skutkový závěr o skutkovém stavu: Dne 26. 4. 2018 žalobkyně s žalovaným uzavřela smlouvu [číslo] spotřebitelský úvěr, kdy se žalobkyně zavázala peněžní prostředky poskytnout převodem na bankovní účet žalovaného. Smlouva byla uzavírána na dobu 36 měsíců, v případě řádného a včasného plnění povinností. Celková výše spotřebitelského úvěru činila částku 60 000 Kč. Celková částka, kterou byl žalovaný povinen zaplatit, činila 191 412 Kč. Výpůjční úroková sazba, která byla sjednána ve smlouvě, činila 162,4%. Výše splátky byla stanovena na částku 5 317 Kč a splátky měly být hrazeny nejpozději 11 dnem každého kalendářního měsíce počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci, kdy byl úvěr vyplacen. Smluvní strany se dále dohodly, že poskytovatel úvěru je oprávněn na úrocích za poskytnutí úvěru, které přirostou po zesplatnění úvěru, požadovat částku v maximální souhrnné výši 229 694,40 Kč. Dále bylo ujednáno, že ocitne-li se klient, tzn. žalovaný do prodlení s úhradou kterékoli splátky či její části o délce 30 dnů, vznikne mu povinnost zaplatit poskytovateli úvěru smluvní pokutu ve výši 499 Kč, a to za každou splátku, u které se ocitl v prodlení o délce 30 dnů. Souhrn veškerých smluvních pokut, které je poskytovatel úvěru oprávněn požadovat, však činí maximálně 2 999 Kč za každý kalendářní rok. Poskytovatel má vůči klientovi též právo na náhradu účelně vynaložených nákladů, které mu vznikly v souvislosti s jejich prodlením, a to v částce 200 Kč za každou splátku, u které se klient ocitl v prodlení s úhradou v délce 15 dní. Ve smlouvě bylo též sjednáno, že pokud se klient ocitne v prodlení s úhradou kterékoli splátky nebo její části o délce 65 dnů je poskytovatel úvěru oprávněn odepřít plnění veškerých svých závazků ze smlouvy, automaticky dojde k zesplatnění úvěru, tzn., že se k tomuto dni stávají okamžitě splatnými celá jistina úvěru, veškeré úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěr a veškeré smluvní pokuty a veškeré náhrady nákladů dle smlouvy, když poskytovatel úvěru je povinen klienta před zesplatněním úvěru vyzvat k uhrazení dlužné splátky a poskytnout jim k tomu lhůtu alespoň 30 dnů. Ke dni zesplatnění úvěru se celá dosud nezaplacená jistina úvěru a veškeré dosud nezaplacené úroky za poskytnutí úvěru přirostlé ke dni zesplatnění úvěru stávají součástí nové jistiny, kterou je klient povinen zaplatit poskytovateli nejpozději v den zesplatnění úvěru. Poskytovatel je oprávněn požadovat, aby mu klient v případě prodlení s hrazením nové jistiny úvěru zaplatil úroky z prodlení v zákonné výši z celé této nové jistiny úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dle smlouvy dále platí, že pokud klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu tím povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Dne 27. 4. 2018 byla žalovanému poskytnuta částka ve výši 60 000 Kč, která měla být splácena postupně ve 36 splátkách po 5 317 Kč. Žalovaný splátku ve výši 5 317 Kč zaplatil pouze jednou, ke dni 8. 6. 2018. Žalobkyně vyzvala žalovaného k úhradě dlužné smluvní pokutě upomínkou ze dne 28. 6. 2022. 5. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto: Podle § 2395 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen„ o. z.“), se smlouvou o úvěru úvěrující zavazuje, že úvěrovanému poskytne na jeho požádání a v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a úvěrovaný se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky. 6. Podle § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém. 7. Dle § 1968 o.z. je dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele. 8. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená. 9. Z provedeného dokazování učinil soud následující závěr o právním stavu: Mezi žalobkyní, jako věřitelem, a žalovaným, jako klientem, byla platně uzavřena smlouva o úvěru [číslo] dle § 2395 o. z. Na základě uzavřené smlouvy byly žalobkyní na účet uvedený žalovaným převedeny peněžní prostředky ve sjednané výši 60 000 Kč. Žalovaný se smlouvou zavázal poskytnutý úvěr, vč. úroku za poskytnutí úvěru, splácet dle splátkového kalendáře v měsíčních splátkách po 5 317 Kč. Žalovaný však neplnil řádně podmínky smlouvy a ocitl se v prodlení s úhradou splátek poskytnutého úvěru, když do dne zesplatnění uhradil žalobkyni pouze 1 měsíční splátku a dále ničeho. V důsledku prodlení žalovaného došlo automaticky k zesplatnění celého úvěru. Na základě uzavřené smlouvy tak žalovaný žalobkyni mimo neuhrazené jistiny a úroků byl povinen uhradit i smluvní pokutu, kterou si strany sjednaly ve smlouvě. V řízení sp. zn. 8 C 332/2019 ve spojení s rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne 14. 5. 2020 bylo rozhodnuto o částce 74 617,63 Kč (nová jistina), která byla přiznána žalobkyní k úhradě žalovaným. Dle smlouvy platí, že pokud klient po zesplatnění úvěru nezaplatí novou jistinu úvěru v den zesplatnění úvěru, vzniká mu tím povinnost zaplatit poskytovateli smluvní pokutu ve výši 0,1 % z dlužné nové jistiny úvěru za každý den prodlení s její úhradou, a to ode dne následujícího po dni zesplatnění úvěru až do jejího úplného zaplacení. Žalovaný je povinen k úhradě smluvní pokuty ve výši 0,1 % denně z částky 74 617,63 Kč od 31. 7. 2019 do 28. 6. 2022, ve výši 5 422,08 Kč. 10. Jelikož dlužná částka nebyla žalovaným uhrazena, soud shledal žalobu důvodnou a vyhověl jí i co do úroku z prodlení uplatněného v souladu s § 1970 o. z. 11. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat svá tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 12. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 1 489 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 5 422,08 Kč sestávající z částky 200 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 200 Kč za jednoduchou výzvu k plnění dle § 11 odst. 2 písm. h) a. t. a z částky 200 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a náhrady za daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 900 Kč ve výši 18