8 C 233/2022-17 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobce se žalobou (návrhem na vydání elektronického platebního rozkazu), doručenou soudu dne 8. 3. 2022, domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalovanému uložena povinnost zaplatit žalobci 7 419 Kč s příslušenstvím. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalobce je společenstvím vlastníků jednotek spravující bytový dům v ulici [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo] nacházející se v obci [obec], katastrální území Dolní Měcholupy, zapsaný na listu vlastnictví 1960 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy]. Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [číslo] v bytovém domě, zapsané na listu vlastnictví 2022 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy] a dále garážového stání [číslo]. Žalovaný jako vlastník bytové jednotky a garáže byl povinen hradit příspěvky členů společenství na správu domu a pozemku, jakož i uhradit služby spojené s vlastnictvím. Vyúčtování zálohových plateb pro rok 2020 bylo žalovanému zasláno dne 28. 4. 2021 a nejpozději dne 8. 5. 2021 mu muselo být doručeno. Splatnost vyúčtování nastala do 30 dnů od doručení, tedy nejpozději dne 7. 6. 2021. Nedoplatek na vyúčtování za rok 2020 činil částku 7 419 Kč. Žalobce dále požaduje zákonný úrok z prodlení z částky 7 419 Kč od 8. 6. 2021 do zaplacení. Dluh nebyl splněn ani po zaslání předžalobní upomínky. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Účastníci řízení na základě výzvy soudu svým postojem dali najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání. Soud proto ve věci postupoval podle ustanovení § 115a zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”), dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže ve věci lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Na základě zjištění učiněných z předložených listin dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalovaný je vlastníkem bytové jednotky [adresa] v bytovém domě v ulici [adresa], stojícím na pozemku parc. [číslo] nacházející se v obci [obec], katastrální území Dolní Měcholupy, zapsaný na listu vlastnictví 1960 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy], zapsané na listu vlastnictví 2022 v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [část Prahy] a dále garážového stání [číslo] přičemž je členem společenství vlastníků jednotek. Žalovaný, coby vlastník jednotky, byl povinen hradit příspěvky členů společenství na správu domu a služby spojené s vlastnictvím a užíváním výše uvedené jednotky a garáže na základě vyúčtování. Žalovaný neuhradil vyúčtování zálohových plateb pro rok 2020 se splatností 7. 6. 2021 v částce 7 419 Kč. Žalovaný dlužnou částku s příslušenstvím neuhradil ani po zaslání předžalobní upomínky. 5. Po právní stránce soud uvedená skutková zjištění posoudil takto: Dle ust. § 1180 o.z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Podle ust. § 1181 odst. 1 o.z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období. Žalovaný, který dlužnou částku nezaplatil, se dostal do prodlení (§ 1968 o.z.) a v souladu s § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaném vedle dlužné sumy i zaplacení úroku z prodlení. Při stanovení výše úroků z prodlení soud vycházel z ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. 6. Vzhledem k tomu, že se žalobci předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. 7. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 6 934 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 400 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 7 419 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 1 500 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. včetně tří paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 5 400 Kč ve výši 1 134 Kč. K ponížení oproti návrhu došlo v důsledku nesprávného matematického výpočtu nákladů řízení ze strany žalobce. 8. S ohledem na ust. § 149 odst. 1 o.s.ř. přiznal soud tyto náklady k rukám právního zástupce žalobce a lhůty k plnění stanovil v souladu s ust. § 160 odst. 1 věta před středníkem o.s.ř.