10 C 300/2022-62 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 29. 11. 2022 domáhala, aby soud uložil povinnost žalovanému zaplatit žalobkyni částku 12 684 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaný coby vlastník a provozovatel nákladního [anonymizováno] s nejvyšší povolenou hmotností do [anonymizováno] [hmotnost], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměl v období od 21. 5. 2021 do 11. 10. 2021 sjednáno [anonymizována dvě slova] z provozu [anonymizováno], ačkoliv mu tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb., o [anonymizována dvě slova] za újmu způsobenou provozem [anonymizováno] a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o [anonymizována dvě slova] z provozu [anonymizováno]), ve znění pozdějších předpisů. Při zákonné denní sazbě 86 Kč za vozidlo činí celková výše příspěvku za provozování vozidla bez tohoto [anonymizováno] za uvedené období (144 dnů) částku 12 384 Kč. Splatnost příspěvku nastala dne 26. 7. 2022 na základě výzvy doručené žalovanému dne 27. 5. 2022. Žalobkyně požadovala k úhradě rovněž částku ve výši 300 Kč za poplatek spojený s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalovaný byl před podáním žaloby o úhradu dluhu písemně vyzýván. 2. Žalovaný se k žalobě nevyjádřil. 3. Žalovaný dal na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne 4. 5. 2023, č. j. [číslo jednací], doručené mu fikcí dne 29. 5. 2023 na adresu pro doručování v souladu s § 46b písm. a) a § 49 odst. 2, 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“), svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 o. s. ř.). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených a žalovaným nezpochybněných listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaný, který je od 4. 11. 2015 do současnosti vlastníkem a provozovatelem [anonymizována dvě slova] s nejvyšší povolenou hmotností do [anonymizováno] [hmotnost], [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova], [anonymizováno] z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 3. 1. 2023), neměl dle nesporovaného tvrzení žalobkyně v období od 21. 5. 2021 do 11. 10. 2021 (celkem po dobu 144 dnů) sjednáno [anonymizována dvě slova] za újmu způsobenou provozem [anonymizováno]. Žalobkyně vyzvala výzvou ze dne 12. 5. 2022 žalovaného ve lhůtě 60 dnů k úhradě příspěvku ve výši 12 384 Kč spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, avšak ten na tuto výzvu nereagoval ([anonymizováno] k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 12. 5. 2022 + informace o sledování [anonymizováno] + [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]). Bez reakce zůstaly též upomínky žalobkyně ze dne 17. 8. 2022 a ze dne 15. 9. 2022 ([anonymizováno] o [anonymizováno] nedoplatku příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 17. 8. 2022, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 15. 9. 2022 + doručenka). Na [anonymizováno] upomínku zaslanou žalovanému právní zástupkyní žalobkyně dne 17. 10. 2022 žalovaný rovněž jakkoliv nereagoval ([anonymizováno] upomínka ze dne 17. 10. 2022 + informace o sledování zásilky + [anonymizováno] arch). 5. Pro přehlednost soud uvádí, že žalovaný ukončil činnost v režimu zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, ke dni 20. 6. 2018 (výpis z živnostenského rejstříku ze dne 2. 1. 2023). Všechny fyzické osoby, které vykonávají podnikatelskou činnost a jsou vedeny jako osoby samostatně výdělečně činné, za pohledávky ručí celým svým majetkem, tedy i financemi a majetkem, které jako osoba samostatně výdělečně činná nepoužívá k podnikání. 6. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav. Žalovaný žádné důkazy soudu nepředložil. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených a předložených žalobkyní. 7. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Ačkoliv je žalovaný vlastníkem a provozovatelem [anonymizována dvě slova] od 4. 11. 2015 do současnosti, neměl pro období od 21. 5. 2021 do 11. 10. 2021 sjednáno [anonymizováno] dle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o [anonymizována dvě slova] za újmu způsobenou provozem [anonymizováno] a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu [anonymizováno]), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o [anonymizována dvě slova] z provozu [anonymizováno]“). Žalobkyně je právnickou osobou oprávněnou dle § 4 odst. 1 výše citovaného zákona k výběru příspěvku do [anonymizováno] fondu od vlastníka a provozovatele motorového [anonymizováno], je-li toto provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu [anonymizováno], a to ve výši zákonné denní sazby dle nejvyšší povolené hmotnosti, stanovené v souladu s § 4 odst. 5 výše citovaného zákona v § 2 odst. 1 písm. o) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, vynásobené počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (86 Kč x 144 dnů = 12 384 Kč). Žalobkyni dále náleží náhrada nákladů za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek ve výši 300 Kč dle § 4 odst. 4 zákona o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaný příspěvek do garančního fondu žalobkyně řádně a včas nezaplatil, tudíž se dostal uplynutím 60 denní lhůty stanovené ve výzvě k jeho úhradě ze dne 12. 5. 2022 dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), do prodlení a žalobkyni vzniklo dle § 1970 o. z. právo požadovat též zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky [anonymizováno] věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů. 8. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 9. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 452 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 1 000 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 12 684 Kč sestávající z částky 300 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 300 Kč za výzvu k plnění dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky 300 Kč za návrh ve věci samé (sepis žaloby) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., včetně tří paušálních náhrad výdajů po 100 Kč dle § 14b odst. 5 písm. a) a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 1 200 Kč ve výši 252 Kč. Návrh žalobkyně na zahájení řízení byl soudem posouzen dle § 14b odst. 1 shora citované vyhlášky, když soudu je z jeho úřední činnosti známo, že žalobkyně opakovaně uplatňuje své nároky ve skutkově i právně podobných věcech na ustáleném vzoru lišícím se ve své podstatě pouze označením žalovaného, dlužným obdobím a částkami, čímž se celý proces stává z velké části pouze automatizovanou administrativní záležitostí, nevyžadující složité právní posouzení ani zásadní individualizaci skutkových a právních tvrzení. Soud nepřiznal odměnu advokáta ani paušální náhradu v