10 C 49/2023-27 — Obvodní soud pro Prahu 10

1. Žalobkyně se žalobou ze dne 5. 8. 2022 domáhala, aby soud uložil povinnost žalované zaplatit žalobkyni celkem částku 14 185 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že žalovaná coby vlastník/provozovatel osobního [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizováno] 850 cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo technického průkazu vozidla [anonymizováno], neměla v období od 18. 4. 2020 do 31. 7. 2020 a v období od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 sjednáno [anonymizována dvě slova] z provozu [anonymizováno], ačkoliv jí tuto povinnost ukládal zákon č. 168/1999 Sb., o [anonymizována dvě slova] za [anonymizováno] způsobenou [anonymizována dvě slova] a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova]), ve znění pozdějších předpisů. Při zákonné denní sazbě 65 Kč za vozidlo činí celková výše příspěvku za provozování [anonymizováno] bez tohoto pojištění za uvedené období od 18. 4. 2020 do 31. 7. 2020 (105 dnů) částku 6 825 Kč a za uvedené období od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 (104 dnů) částku 6 760 Kč. Splatnost příspěvku za období od 18. 4. 2020 do 31. 7. 2020 nastala dne 4. 5. 2021 na základě výzvy doručené žalované dne 5. 3. 2021. Splatnost příspěvku za období od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 nastala dne 22. 2. 2022 na základě výzvy doručené žalované dne 24. 12. 2021. Žalobkyně požadovala k úhradě rovněž částku v celkové výši 600 Kč za poplatky spojené s mimosoudním uplatněním práva v částce 300 Kč na každý jednotlivý příspěvek v souladu s § 2a vyhlášky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů. Žalovaná byla před podáním žaloby o úhradu dluhu písemně vyzývána. 2. Žalovaná se k žalobě nevyjádřila. 3. Žalovaná dala na základě výzvy soudu vtělené do usnesení ze dne 15. 2. 2023, č. j. [číslo jednací], doručené jí fikcí do datové schránky dne 6. 3. 2023, svým postojem najevo souhlas s tím, aby soud ve věci rozhodl bez nařízení jednání (§ 101 odst. 4 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů /dále jen„ o. s. ř.“ /). Žalobkyně vyslovila souhlas s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání již v samotném návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu. Soud proto ve věci postupoval podle § 115a o. s. ř., dle kterého k projednání věci samé není třeba nařizovat jednání, jestliže lze rozhodnout jen na základě účastníky předložených listinných důkazů a účastníci se práva účasti na projednávání věci vzdali, popřípadě s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání souhlasí. 4. Z žalobkyní předložených a žalovanou nezpochybněných listinných důkazů soud učinil tento závěr o skutkovém stavu. Žalovaná, která je od 1. 9. 2016 do současnosti provozovatelem osobního [anonymizováno] se zdvihovým objemem válců motoru nad [anonymizována dvě slova] cm3 do [anonymizována dvě slova] cm3, [registrační značka], [příjmení]: [anonymizováno], číslo [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] ([anonymizována dvě slova], sdělení z [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] ze dne 6. 3. 2023), neměla dle nesporovaného tvrzení žalobkyně v období od 18. 4. 2020 do 31. 7. 2020 (po dobu 105 dnů) a v období od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 (po dobu 104 dnů), tedy celkem po dobu 209 dnů, sjednáno [anonymizována dvě slova] za újmu způsobenou [anonymizována dvě slova]. Žalobkyně vyzvala výzvou ze dne 18. 2. 2021 žalovanou ve lhůtě 60 dnů k úhradě příspěvku za období od 18. 4. 2020 do 31. 7. 2020 ve výši 6 825 Kč spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, avšak ta na tuto výzvu nereagovala ([anonymizováno] k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 18. 2. 2021 + informace o sledování zásilky + poštovní podací arch). Bez reakce zůstaly též upomínky žalobkyně ze dne 26. 5. 2021, ze dne 24. 6. 2021, ze dne 31. 1. 2022 a ze dne 22. 2. 2022 (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 26. 5. 2021, II. upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 24. 6. 2021 + informace o sledování zásilky + vrácená zásilka, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 31. 1. 2022 + doručenka datové zprávy, výzva k zaplacení dlužné částky ze dne 22. 2. 2022). Na předžalobní upomínku zaslanou žalované právní zástupkyní žalobkyně dne 29. 3. 2022 žalovaná rovněž jakkoliv nereagovala (předžalobní upomínka ze dne 29. 3. 2022 + doručenka datové zprávy). Dále žalobkyně vyzvala výzvou ze dne 9. 12. 2021 žalovanou ve lhůtě 60 dnů k úhradě příspěvku za období od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 ve výši 6 760 Kč spolu s náklady spojenými s mimosoudním uplatněním práva na příspěvek ve výši 300 Kč, avšak ta na tuto výzvu nereagovala (výzva k úhradě příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] za následné nepojištěné období ze dne 9. 12. 2021 + informace o sledování zásilky + poštovní podací arch). Bez reakce zůstala též upomínka žalobkyně ze dne 16. 3. 2022 (upomínka o úhradu nedoplatku příspěvku do [anonymizováno] fondu [anonymizováno] ze dne 16. 3. 2022). Na předžalobní upomínku zaslanou žalované právní zástupkyní žalobkyně dne 13. 4. 2022 žalovaná rovněž jakkoliv nereagovala (předžalobní upomínka ze dne 13. 4. 2022 + doručenka datové zprávy). 5. Provedené listinné důkazy považuje soud za věrohodné, plně prokazující zjištěný skutkový stav. Žalovaná žádné důkazy soudu nepředložila. Soud proto při zjišťování skutkového stavu vycházel pouze z důkazů navržených a předložených žalobkyní. 6. Po právní stránce soud věc posoudil následovně. Ačkoliv je žalovaná provozovatelem osobního [anonymizováno] od 1. 9. 2016 do současnosti, neměla pro období od 18. 4. 2020 do 31. 7. 2020 a pro období od 18. 12. 2020 do 31. 3. 2021 sjednáno pojištění dle § 3 odst. 1 a 2 zákona č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem [anonymizováno] a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu [anonymizováno]), ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ zákon o pojištění odpovědnosti z [anonymizována dvě slova]“). Žalobkyně je právnickou osobou oprávněnou dle § 4 odst. 1 výše citovaného zákona k výběru příspěvku do [anonymizováno] fondu od vlastníka a provozovatele motorového [anonymizováno], je-li toto provozováno bez pojištění odpovědnosti z provozu [anonymizováno], a to ve výši zákonné denní sazby dle zdvihového objemu válců motoru, stanovené v souladu s § 4 odst. 5 výše citovaného zákona v § 2 odst. 1 písm. h) vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb., kterou se provádí zákon č. 168/1999 Sb., o pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla a o změně některých souvisejících zákonů (zákon o pojištění odpovědnosti z provozu vozidla), ve znění pozdějších předpisů, vynásobené počtem dnů, za něž nebylo pojištění odpovědnosti hrazeno (/ 65 Kč x 105 dnů = 6 825 Kč + / 65 Kč x 104 dnů = 6 760 Kč). Žalobkyni dále náleží náhrada nákladů za mimosoudní uplatnění práva na příspěvek celkem ve výši 600 Kč (2 x 300 Kč) dle § 4 odst. 4 zákona o [anonymizována dvě slova] z [anonymizována dvě slova] ve spojení s § 2a vyhlášky Ministerstva financí České republiky č. 205/1999 Sb. Žalovaná příspěvek do [anonymizováno] fondu žalobkyně řádně a včas nezaplatila, tudíž se dostala uplynutím 60 denní lhůty stanovené ve výzvě k jeho úhradě ze dne 18. 2. 2021 a ze dne 9. 12. 2021 dle § 1968 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. z.“), do prodlení a žalobkyni vzniklo dle § 1970 o. z. právo požadovat též zaplacení úroku z prodlení, a to ode dne následujícího po splatnosti příspěvku do zaplacení. Výše úroku z prodlení vychází z § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky [anonymizováno] věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, ve znění pozdějších předpisů. 7. Vzhledem k tomu, že se žalobkyni předloženými listinnými důkazy podařilo prokázat tvrzení obsažená v žalobě, rozhodl soud s odkazem na citovaná zákonná ustanovení tak, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku a žalobě v plném rozsahu vyhověl. 8. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 2 252 Kč Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 800 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 14b vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění poz